Čeští politici: Záchranný plán krizi nevyřeší, může znamenat recesi

Praha – Čeští politici se vesměs shodují na tom, že záchranný plán, na kterém se v noci na dnešek dohodla eurozóna, v sobě zahrnuje dobré aspekty, má ale i řadu nedostatků. Podle europoslance Jana Zahradila (ODS) plán krizi nevyřeší, jen oddálí konečný kolaps. Místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) zase varuje před tím, že by odpis řeckého dluhu mohl Evropu a s ní i Česko srazit do recese.

Je dobré, že se dohoda na řešení dluhové krize vůbec našla, shodují se vesměs politici. „Navzdory všem skeptikům eurozóna prokázala svou životaschopnost a dokázala najít společné řešení, které povede k posílení důvěry jak ve společnou měnu, tak ve schopnost evropských zemí lépe koordinovat své rozpočtové politiky,“ uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Kladně čeští politici hodnotí navýšení eurovalu (EFSF) i volání po vyrovnaném hospodaření evropských zemí. Přesto na adresu plánu nešetří ani kritikou.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v některých ohledech považuje záchranný plán za málo ambiciózní. „Naše vlastní ambice rozpočtové disciplíny jsou mnohem větší než ty, které přijala Evropská unie jako celek,“ upozornil v rozhovoru pro Českou televizi.

Miroslav Kalousek
Zdroj: ČTK
Autor: Alexandra Mlejnková

Podle Zahradila si Evropa záchranným balíčkem kupuje jen trochu času. „Dojde k masivnímu fiskálnímu převodu, který je naprosto bezprecedentní v historii EU. Mám obavu, že to vytvoří naprosto bezprecedentní zátěž pro hospodářství EU a povede to k dlouhodobě vysokým nákladům. Obávám se, že ztráta ekonomického růstu a hospodářské konkurenceschopnosti je přesně to, co můžeme očekávat,“ varoval Zahradil ve svém projevu v Evropském parlamentu.

EU si ve svém plánu protiřečí, doplatí na to daňový poplatník

Zahradilův stranický kolega a místopředseda rozpočtového výboru Michal Doktor považuje noční rozhodnutí lídrů eurozóny za polovičaté a velmi matoucí. Některá ustanovení si podle něj dokonce protiřečí. „(Evropští politici) říkají: 'Banky odepište část svých aktiv, pohoršete si.' A zároveň ve stejnou chvíli zvedají varovný prst a říkají: 'Důsledně si polepšete, abyste byly lepší a zdravější a silnější.' Neříkají, kdo to má zaplatit. A já říkám za ně, zaplatí to občané těch zemí, ve kterých banky působí,“ řekl Doktor v rozhovoru pro ČT24.

Odpis řeckých dluhů by mohl srazit Evropu do recese

Místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) se obává toho, že se řecký dluh nepodaří snížit tak, jak si unie předsevzala. Zapojení soukromých věřitelů do odpisu dluhu je podle něj jen dobrovolné a nikdo nemůže odhadovat, kolik se jich nakonec do této operace skutečně zapojí.

Je to podle něj ale dvousečné. Zapojení bank do odpisu totiž zároveň může srazit ekonomiku do recese. „Pokud budou banky snižovat objem svých aktiv, tak to může vést k tomu, že nebudou poskytovat úvěry. Může to být faktor, který bude působit na zvýšení recese v Evropě,“ varoval Zaorálek.

Místopředseda sněmovny si také posteskl, že vláda neprobrala před summitem pozici České republiky s opozicí na půdě Poslanecké sněmovny. ČSSD tak podle něj neměla vůbec možnost definovat to, co Česká republika potřebuje. Tím podle Zaorálka tratila nejen opozice, ale i odborná veřejnost a občané.

Video Rozhovor s Janem Zahradilem a Michalem Doktorem
video

Rozhovor s Janem Zahradilem a Michalem Doktorem

Změna unijních smluv si v ČR zřejmě vyžádá referendum

Zaorálek se dále shoduje s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09) na tom, že pokud bude výsledkem summitu zásadní změna evropských smluv, bude si to v České republice žádat referendum. Na možnost revize smluv po summitu upozornil unijní prezident Herman Van Rompuy. Změny podle něj mají umožnit posílení ekonomického vládnutí v Evropě. Konkrétní řešení však v tomto bodě ještě není na stole. Lídři EU se k tomu vrátí na summitu v prosinci a následně pak i na jaře příštího roku.

Lídři eurozóny se na nočním summitu dohodli na odpisu přibližně 50 procent řeckého dluhu a posílení záchranného fondu eurozóny, tzv. eurovalu až zhruba na bilion eur. Ještě předtím padlo na jednání šéfů států a vlád celé unie rozhodnutí o nutnosti posílení kapitálové přiměřenosti bank na 9 procent.