Ruské a čínské firmy jsou nejvíce náchylné k uplácení

Berlín - Firmy z Číny a Ruska jsou nejvíce náchylné k uplácení na zahraničních rozvíjejících se trzích, kde působí. Nejlépe naopak dopadly firmy z Nizozemska a Švýcarska, jejichž představitelé jsou ke korupci nejméně ochotní. Vyplývá to z indexu plátců úplatků (BPI), který dnes zveřejnila společnost Transparency International. Ta sledovala náchylnost ke korupci rovněž podle odvětví, přičemž nejvíc se údajně uplácí ve stavebnictví a nejméně v zemědělství.

Index plátců úplatků pro letošní rok hodnotil pravděpodobnost společností z 28 předních exportních zemí k jejich náchylnosti ke korupci v zahraničí. Souhrnný objem vývozu zmíněných zemí, mezi které patří mimo jiné USA, Rusko, Brazílie, Čína, Francie nebo Německo, představuje 78 procent celkového světového vývozu. Česká republika mezi sledovanými významnými exportními zeměmi nefiguruje.

Úplatky kvetou u firem z Latinské Ameriky i Blízkého východu

Mezi země, jejichž firmy často uplácejí v zahraničí, patří kromě Ruska a Číny rovněž například Mexiko, Indonésie, Spojené arabské emiráty, Argentina, Saúdská Arábie nebo Turecko. Neobvyklé je to naopak kromě nizozemských a švýcarských společností u firem z Belgie, Německa či Japonska.

Transparency International zdůrazňuje, že žádná země není „zcela čistá“. Oproti minulému indexu z roku 2008, který zahrnoval 22 zemí, nebylo zaznamenáno žádné výrazné zlepšení. O 0,7 bodu na desetibodové škále se například zlepšila situace v Indii. Tato jihoasijská země ale nadále patří ke státům, u nichž je míra úplatkářství obzvláště vysoká. Největší zhoršení (o 0,3 bodu) proti roku 2008 naopak zaznamenaly Kanada a Velká Británie.

Mezi nejzkorupovanější odvětví patří stavebnictví a veřejné služby

Index vychází z rozhovorů s více než 3 tisíci vedoucími obchodníky z nově se formujících a vyspělých ekonomik. BPI rovněž hodnotí, do jaké míry jsou firmy v 19 odvětvích náchylné k uplácení. V úvahu Transparency Intenational vzala například zbrojní, finanční, letecké, strojírenské, těžařské a farmaceutické odvětví.

Mezi 19 sledovanými sektory hospodářství patří mezi nejzkorumpovanější kromě stavebnictví a veřejných služeb rovněž například těžební průmysl, obchod s nemovitostmi či poskytování podnikatelských a právních služeb. Podle zprávy Trasparency International jde často o obory, u nichž jsou typické velké investice a výrazné působení a regulace ze strany vlády, což „vytváří příležitosti a podněty pro korupci“. Mezi nejméně zkorumpované sektory patří kromě zemědělství například civilní letectví, informační technologie či bankovnictví.

Transparency International rovněž vyjádřila překvapení nad tím, že pravděpodobnost uplácení mezi jednotlivými firmami je „napříč všemi sektory téměř tak vysoká jako uplácení veřejných činitelů“.