Koalice přehlasovala levicový Senát během 35 minut

Praha - Poslanci v noci na dnešek přehlasovali koaliční většinou stanoviska opozičního Senátu ke všem čtrnácti reformním a úsporným zákonům, a definitivně tak prosadili například důchodovou, zdravotnickou i sociální reformu. Rozhodli také o zvýšení dolní sazby daně z přidané hodnoty od příštího roku na 14 procent a o sjednocení obou sazeb na 17,5 procenta od roku 2013. Tyto zásadní reformní předlohy tak nyní míří k podpisu prezidentovi Václavu Klausovi. I přesto, že hlasování předcházela šestidenní obstrukční rozprava, celý proces schvalování trval asi jen 35 minut. Opoziční ČSSD zvažuje, že kvůli postupu koalice při procedurách podá ústavní stížnost.

V rámci sociální reformy se mění například systém sociálních dávek, které bude vyplácet nově jen úřad práce. Zpřísní se i pravidla pro výplatu podpory v nezaměstnanosti, na níž dosáhnou jen ti, kdo odpracovali alespoň dvanáct měsíců za poslední dva roky, namísto současných tří. Počtem odpracovaných let se nově bude řídit i odstupné. Změny zasáhnou také rodičovský příspěvek, jenž bude jednotný jak při dvouleté, tříleté, tak i čtyřleté variantě - 220 tisíc korun.

Mění se také tři kodexy, které jsou součástí druhé části reformy zdravotnictví. Zákon o zdravotních službách vymezuje podmínky poskytování péče a postavení státu, poskytovatelů péče a pacientů. Návrh zákona o zdravotnické záchranné službě mimo jiné prodlužuje dobu příjezdu záchranářů k pacientovi o pět minut - nejvýše na 20 minut. Odchodné však záchranáře čekat nebude. Předloha o speciálních zdravotních službách upravuje například umělé oplodnění, sterilizace žen, kastrace můžu a transsexualitu. Předloha rovněž zakazuje klonování lidí a stanovuje, že umělé oplodnění bude moci podstoupit žena nejvýše do 49 let.

0Premiér Petr Nečas:

„Je to výsledek šestidenní politické bitvy bezprecedentních obstrukcí, kterou český parlament nepamatuje a která byla naprosto nepřiměřená.“


0Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka:

„My jsme ty obstrukce vedli v zájmu všech občanů, kteří budou hned teď od ledna příštího roku těmito reformami nespravedlivě zatíženi a poškozeni.“


Koalice podle očekávání znovu prosadila ve sněmovně všechny tři zákony vládní důchodové reformy, které počítají se zavedením druhého pilíře penzijního systému. Druhý pilíř má tvořit individuální spoření v důchodových fondech, do nichž by lidé převáděli část příspěvků státu, které nyní platí do prvního pilíře na průběžné financování penzí. Podle návrhu by z pojistného odváděného státu vyvedli tři procentní body do penzijních fondů a k nim přidali ještě dva procentní body ze svého. Rozhodnutí bude nevratné. Systém má začít fungovat od roku 2013. Výpadek peněz v prvním pilíři, jehož výši kritici odhadují až na 30 miliard korun ročně, chce vláda zacelit zvýšením spodní sazby DPH.

Před závěrečným hlasováním vystoupil předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Poděkoval všem koaličním poslankyním a poslancům, kteří absolvovali schůzi. Jmenovitě pak poděkoval také předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové i místopředsedkyním Vlastně Parkanové a Kateřině Klasnové.

Po něm vystoupil předseda klubu KSČM a poděkoval personálu sněmovny - od kancléře až po všechny, kteří se starali o poslanecké žaludky i bezpečnost. Poslanci jejich slova doprovodili potleskem vestoje.

Za uplynulých šest dní se sněmovní sál stal svědkem řečnického maratonu, kterým se opoziční poslanci snažili zdržet či zamezit schvalování reformních zákonů. Mezi plamennými projevy nechyběly ani perličky, kdy například David Rath navrhoval, aby sněmovna přerušila schůzi a sešla se znovu na Vánoce, a Vlasta Bohdalová recitovala prázdnému sálu. Ministr financí Miroslav Kalousek zase zjistil, jaký je rozdíl mezi ratingem a rathinkem.

Poslanecká sněmovna
Zdroj: ČTK
Autor: Jakub Dospiva

Těsně před začátkem dnešního dne tak skončila řádná říjnová schůze sněmovny, která začala v úterý 25. října. Poslance ale nečeká klid, už ve středu dopoledne se sejdou na další schůzi. Je to pokračování mimořádné schůze svolané na žádost koalice. Poslanci by na ní mohli například schvalovat daňovou reformu. Měli by rozhodnout také o tom, zda stát bude moci používat příjmy z dividend ze státem ovládaných firem na důchody.