Oddlužovací agentura aneb jak vydělat na zoufalosti dlužníka

Praha – Češi se stále více zadlužují a tohoto faktu využívá nový byznys – oddlužovací agentury. Jedná se ale přitom o zcela legální podnikání. Lidé podepíší velmi nevýhodnou smlouvu zcela svobodně a dobrovolně. Oddlužovací agentury totiž využívají tíživé situace lidí, kteří jsou na tom nejenom finančně, ale i psychicky špatně a panuje u nich určitá rezignace. Agentury tak přicházejí s velmi šikovně koncipovanou službou, která nějakým způsobem nabízí klientovi úlevu. Na jak dlouho?

Zamotat se do půjčování a následně vytloukat klín klínem je u mnoha dlužníků běžná věc. Potvrzuje to i fakt, že bankám a finančním institucím už Češi dluží v úhrnu jeden bilion 96 miliard korun a roste také počet osobních bankrotů, kterých od začátku roku bylo vyhlášeno přes devět tisíc. Na trhu se tak objevují oddlužovací společnosti, které lidem nabízejí, že jim jejich problém pomohou řešit. Minulý rok ale nezisková organizace Člověk v tísni a Česká bankovní asociace takovéto podnikání analyzovaly a varovaly před ním.

Princip pomoci oddlužovací agentury je jednoduchý. Agentura slibuje, že bude jednat s věřiteli a domluví snížení splátek na únosnou mez. Celá spolupráce ale začíná placením poplatků. „Nejzajímavější na té smlouvě je, že poplatky té firmě jsou stanoveny tak, že tam není taxativně vyjmenována povinnost té společnosti plnit dohodnuté závazky. To znamená ve většině případů, že agentura slibuje, že se pokusí domluvit nebo že vstoupí do jednání s věřiteli. Nikdy tam ale není podmíněno, že poplatky budou požadovány po dlužníkovi v závislosti na splnění těch slibovaných opatření,“ popisuje jednu ze smluv Dan Hůle z organizace Člověk v tísni.

Oddlužovací agentury k takovému postupu mají jednoznačný důvod. Ačkoliv totiž ze začátku slibují snížení splátek, jejich slib je podmíněný spoluprácí s bankami nebo nebankovními společnostmi. Ty takovýto postup ale většinou neodsouhlasí. „Banky obecně s takovými společnostmi jednají, byť přicházejí jménem klienta, jen velmi nerady. A je to proto, že my víme, že oni nepostupují v zájmu klientů. Oni postupují v zájmu své provize a těch výdělků, které na tom klientovi, který je v těžké životní situaci, velmi neeticky v tu chvíli realizují,“ konstatuje náměstek ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek. 

Oddlužovací agentura tak vlastně udělá takovou „pirátskou“ akci. Bez prvotní dohody s věřitelem začnou lidé přes ně splácet méně, než jim stanovila banka. Klient tím ale porušuje smluvní vztah se svými věřiteli, protože k tomu, aby mohli splácet méně, je potřeba souhlas věřitele. Z falešného pocitu bezpečí se tak po čase dlužník začne probouzet, neboť věřitelé začnou posílat výzvy o nesplacení dluhů a také předávat dluhy k soudům. Dlužník je pak následně v začarovaném kruhu, neboť za práci soudců a exekutorů naskakují další částky. V případě, že se pak rozhodne neplatit oddlužovací agentuře, dostane dlužník od agentury pokutu za porušení jejich smlouvy. A tak dluhům není konce.