Rusnok: Důchodová reforma? Lepší než nic

Praha - Koalice prosadila ve sněmovně zákony vládní důchodové reformy. Ty počítají se zavedením druhého pilíře penzijního systému. Nastavení reformy není ideální, přiznává Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů ČR a člen ekonomického týmu NERV. Přesto však zákony hájí. „Je to rozhodně lepší než nic,“ uvedl Rusnok, který byl hostem pořadu Hyde park.

Má-li být systém funkční…

Komise, které reformu připravovaly, sledovaly údajně moderní trendy. „Došli jsme k závěru, že všude ve světě existuje v oblasti penzí výrazná diverzifikace,“ říká Rusnok. To znamená spojení dvou systémů financování penzí: zaprvé průběžného systému, který je dnes v Česku naprosto dominantní, a zadruhé systému, který je založen na spoření.

Toto spoření bude mít podobu tzv. druhého pilíře. Ten ale nemá být povinný, což Rusnok kritizuje. „My jsme v obou komisích konstatovali, že má-li být systém funkční, pak je potřeba, aby mladší generace začaly povinně doplňovat průběžný systém i malou částí spoření,“ zdůrazňuje. Za současný polovičatý tvar, který z technického hlediska není optimální, je prý odpovědný politický kompromis.

„My jsme do jisté míry kopírovali švédský systém, který je uznávaný jako velmi kvalitní a který má složky průběžnou, povinnou fondovou a dobrovolnou fondovou. Podobně funguje švýcarský nebo nizozemský systém,“ popisuje Rusnok, kde bral inspiraci.


Rusnok jednoznačně odmítá, že druhý pilíř by měl sloužit jako prostředek k vydělávání peněz na finančním trhu. „Příjmy budou,“ přiznává, „ale náklady budou po dlouhou dobu větší než příjmy.“ Ekonomický tým NERV také zvažoval doporučení státního spořicího fondu. To bylo ale politiky jednoznačně odmítnuto.

Pokud se svět nezhroutí

Zavedení druhého pilíře je prý návratem k normálu. „U nás se vytváří atmosféra, že zavedení spoření na penzi je revoluce,“ zlobí se Rusnok. „Pokud se svět nezhroutí, bude fungovat na liberálně demokratických principech a bude tady tržní ekonomika, tak vedle sebe budou koexistovat dva způsoby financování, ten daňově založený průběžný, ale i ten spořicí. To je návrat k nějaké přirozenosti,“ tvrdí Rusnok.

Podstatou penzijní reformy je to, že si lidé od roku 2013 budou moci část peněz, které nyní odvádějí na státní důchodový účet, ze kterého se platí důchody současných důchodců, spořit na individuální účty u transformovaných penzijních společností.

Ze státního pilíře do druhého pilíře si budou moci lidé takto vyvést 3 procenta ze sociálního pojištění, které nyní činí zhruba 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou však je, že si další 2 procenta ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění budou muset přidat ze svého.

Zapojení do druhého pilíře bude dobrovolné. Lidé se pro ně budou moci rozhodnout do 35 let věku. Lidé, kterým bude v době startu reformy už více než 35 let, se budou moci rozhodnout, že se zapojí do nového důchodového pilíře, jen do 31. prosince 2012.