Finanční úřady mohou provádět nahodilé kontroly

Brno - Finanční úřady mají možnost provádět nahodilé daňové kontroly, aniž by měly u jednotlivých plátců podložená a konkrétní podezření. Kontroly připustil Ústavní soud v novém plenárním stanovisku, jímž překonal opačný názor jednoho ze svých senátů z roku 2008. V té době nález vyvolal rozporuplné reakce a v praxi se nikdy plně neuplatnil. Nyní většina ústavních soudců dospěla k závěru, že nahodilá kontrola sama o sobě není protiústavním zásahem. 

Finanční úřady nadále podle nového stanoviska musí postupovat přiměřeně a respektovat „informační autonomii“ plátců daně. Nepřípustná je svévole a šikana - například opakované kontroly u jednoho člověka bez konkrétních podezření. „Samotná nahodilost ale není svévole,“ prohlásil generální sekretář soudu Tomáš Langášek.

Podle dřívějšího nálezu musí finanční úřady přistupovat ke kontrolám jen v případech podložených konkrétním podezřením. „Důvody a podezření musí existovat v okamžiku zahájení kontroly a musí být správcem daně jednoznačně formulovány a daňovému subjektu sděleny a objektivně zachyceny v protokolu o zahájení kontroly,“ stanovil tehdy soud.

Ovšem finanční úřady podle dostupných informací praxi nahodilých kontrol nikdy zcela neopustily a nacházely argumentační oporu také u Nejvyššího správního soudu. V novém stanovisku již nahodilé kontroly připustil i Ústavní soud, podle kterého je třeba posuzovat omezení osobní sféry jednotlivce při daňové kontrole podle principu přiměřenosti v každém individuálním případě tak, aby byla vyloučena svévole a šikana.

Stanovisko Ústavního soudu

„Za takovýto (šikanózní) postup však nelze bez dalšího považovat, s ohledem na účel daňové kontroly, postup, při němž při zahájení či průběhu daňové kontroly neexistuje důvodné podezření řádného neplnění povinností daňového subjektu.“


Stanoviska, jimiž plénum Ústavního soudu překoná názor tříčlenných senátů, jsou v rozhodovací praxi soudu poměrně vzácná. Záležitost daňových kontrol je podle Langáška teprve 33. podobným případem od roku 1993. K překonání senátního názoru je třeba devět hlasů z patnáctičlenného pléna. Ohledně daňových kontrol změnu podpořilo 12 soudců, odlišné stanovisko uplatnili Wagnerová, Duchoň a místopředseda soudu Pavel Holländer.

Ústavní soud vynesl sporný verdikt z roku 2008 v případu podnikatele z Jablonce nad Nisou, kterému úředníci při namátkové kontrole našli nedoplatek 13 tisíc korun. Ústavní soud tehdy prohlásil, že kontrola je obrovský zásah do práv člověka, který nelze připustit, pokud neexistuje pádný důvod. Kromě toho, že musí odevzdat doklady, musí plátce také pustit úředníky do firmy a třeba i do bytu.