Brusel – Politické otřesy v Řecku a Itálii komplikují snahy zvýšit „palebnou sílu“ Evropského fondu finanční stability (EFSF), a do konce roku tak záchranný fond pro eurozónu zřejmě nedosáhne úrovně jednoho bilionu eur (v přepočtu 25,5 bilionu korun). Informoval o tom list Financial Times s odvoláním na šéfa fondu Klause Reglinga. Na navýšení kapacity fondu na více než bilion eur se členské země eurozóny dohodly na summitu na konci října.
Politické otřesy zřejmě zkomplikují navyšování eurovalu
Fond měl původně kapacitu 440 miliard eur, letos na podzim bylo schváleno jeho navýšení na 780 miliard. Schvalování plánu v jednotlivých členských zemích eurozóny se ale neobešlo bez problémů. Na Slovensku kvůli tomu padla vláda. I když sílil tlak na další navýšení fondu, země eurozóny už znovu nechtěly zvyšovat svůj příspěvek do fondu a poskytnuté garance. Euroval si tak bude muset svou „palebnou sílu“ zvýšit pomocí takzvaného pákového efektu. Dělat by to měl pojišťováním nákupů dluhopisů proti ztrátám a pomocí různých složitých finančních nástrojů.
„Politické otřesy posledních deseti dní pravděpodobně sníží potenciál pákového efektu, takže to nebude čtyřnásobek až pětinásobek, ale jen tří až čtyřnásobek,“ řekl Regling podle Financial Times. Po odečtení už sjednaných záchranných programů pro Irsko a Portugalsko může nyní fond využít k pákovému navýšení 250 miliard eur.
Řecko zažilo v posledních dnech pád vlády a finanční trhy výrazně zhoršily vyhlídky platební schopnosti Itálie, kterou rovněž zasáhly politické otřesy. Investoři v této situaci nejsou ochotni kupovat dluhopisy zemí eurozóny a nalákat je k jejich nákupům nabídkou pojištění si nyní od EFSF vyžádá více zdrojů než dříve. Pojištění rizikových dluhopisů je klíčovou součástí plánu na zvýšení síly EFSF.
Znak eura před budovou Evropské centrální banky
Obavy o schopnost fondu „nafouknout“ jeho kapacitu má i Evropská centrální banka. „Je velmi důležité, aby se tento plán stal akceschopným. Mám trochu obavy, že to bude trvat dlouho, možná příliš dlouho,“ upozornil člen Evropské centrální banky Ewald Nowotny.
Záchranný fond eurozóny vznikl loni na jaře v reakci na potíže, do kterých se dostalo Řecko. Eurozóna mu nyní umožnila zvýšit kapacitu, aby mohl v případě potřeby pomoci i velkým ekonomikám jako Itálie nebo Španělsko.