Francouzská ekonomika se prý netěší dobrému zdraví

Brusel – Francie je neschopna rychlé ekonomické adaptace a nevalné zdraví její ekonomiky by mělo v eurozóně rozeznít poplašné zvony. Francouzská ekonomika je na tom ze zemí s nejvyšším ratingem zdaleka nejhůře, konstatovala dnes studie bruselského institutu Lisabon Council, která zkoumala celkové ekonomické zdraví a jeho pokroky u 17 zemí měnové unie.

Zdroj: ČTK/AP Autor: Remy de la Mauviniere

Zpráva „Euro Plus Monitor“ umístila Francii na 13. příčku z hlediska celkového zdraví ekonomiky, kde se hodnotí růstový potenciál, zaměstnanost nebo spotřeba, a na 15. místo v hodnocení ekonomické adaptace, kam se zahrnuje snižování rozpočtových deficitů a omezování růstu nákladů na pracovní sílu. Na nejvyšší příčky u obou měření zpráva zařadila Estonsko.

„Z hlediska většiny kritérií pro hodnocení pokroku ve zprávě Euro Plus Monitor se Francie nachází blíže Španělsku a Itálii než jiným zemím s ratingem AAA, tedy Německu, Rakousku a Nizozemsku,“ konstatuje zpráva.

Francie dopadla nejhůře ze všech AAA zemí

„Ze šesti zemí eurozóny s ratingem AAA je Francie na zdaleka nejnižším místě z hlediska základního zdraví,“ uvedla zpráva. „To je příliš průměrný výsledek na zemi, která si chce udržet místo v této elitní skupině … Pro Francii by měly znít poplašné zvony.“


Studie zesiluje obavy z toho, že druhá největší ekonomika eurozóny půjde stejnou cestou jako Itálie a Španělsko. Ty se v posledních měsících dostaly pod silný tlak finančních trhů a jsou ohroženy dluhovou krizí, která vznikla loni v Řecku.

Výnosy z francouzských dluhopisů stoupají

Náklady Francie na obsluhu dluhů postupně rostou a dnes výnos státních dluhopisů s desetiletou splatností dosáhl 3,46 procenta. To je téměř maximum od zavedení eura a více než dvojnásobek výnosu obdobných německých dluhopisů.

Francie se v pořadí celkového zdraví umístila jen těsně nad Itálií, Portugalskem a Řeckem, ale pod Španělskem. Za velký problém zpráva označila slabou konkurenceschopnost a udržitelnost nynější podoby veřejných financí. Paříž je pak z měnové unie zcela nejhorší, co se týče vládních výdajů.

Ve schopnosti adaptace měla Francie pod sebou jen Německo a Rakousko, zpráva ale poukázala na to, že zatímco tyto dvě země už potřebné změny uskutečnily, Francie je nečinná. „Země, které jsou v základě tak zdravé jako Německo, nemají takovou potřebu se adaptovat. Pro zemi s tak značnými problémy jako Francie vyvolává absence adaptace obavy,“ uvádí zpráva.

Analytici: Agentury mají strach sáhnout Francii na rating

Analytici poukazují na to, že finanční trhy již z hlediska cen pojistek proti insolvenci CDS a výnosů dluhopisů hodnotí Francii výrazně pod kategorií AAA, kde jsou měřítkem Německo a Británie. Ratingové agentury tak podle nich mají u Francie se snížením ratingu už zpoždění, což lze vysvětlit obavami agentur po útocích evropských činitelů na ně za jejich minulá snižování státních ratingů. Agentury se také podle analytiků obávají, že kdyby snížily Francii rating, vyvolalo by to novou vlnu dluhové krize s nepředvídatelnými následky až po rozpad eurozóny.

Zpráva předpokládá, že reformy, které by francouzskou ekonomiku ozdravily, nepřijdou dříve než po prezidentských volbách během příštího roku. „Francie musí omezit vládní spotřebu, zlepšit vyhlídky vzdělání, zejména pro imigranty, a lépe využívat talentovanou pracovní sílu,“ píše studie a dodává, že reformy budou muset být buď rychlé, nebo velmi důrazné.