Merkelová brojí proti vměšování ECB do řešení dluhové krize

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová potvrdila nesouhlas Berlína s tím, aby Evropská centrální banka (ECB) řešila dluhovou krizi masivními nákupy státních dluhopisů ohrožených zemí. Jedinou cestou z krize je podle ní naplnění již dohodnutých reforem a ozdravných kroků, ochrana bank a v dlouhodobějším pohledu změny smluv o Evropské unii směrem k větší centralizaci. Proti se ale postavila Paříž. Ta dala najevo, že by si od banky přála ještě důraznější kroky. Hlavním cílem Francie je nyní udržet si nejvyšší úvěrový rating, který je čím dál více v ohrožení.

„Z hlediska našeho chápání smluv o unii nemá ECB možnost tyto problémy řešit,“ řekla Merkelová na tiskové konferenci po setkání s irským premiérem Endou Kennym.

ECB loni v reakci na dluhovou krizi v Řecku zahájila program nákupů státních dluhopisů na trhu a letos v létě jej rozšířila na dluhopisy zemí, jako je Itálie a Španělsko. Němečtí členové ECB však tyto zásahy ostře kritizovali. Dva z nich letos dokonce z vedení banky odstoupili.

Angela Merkelová
Zdroj: ISIFA/EPA
Autor: Uli Deck

ECB má zajistit stabilitu eura, míní Francie

Francie ale zásahy ECB ve prospěch stability eura a eurozóny podpořila. Vyjádřila zároveň přesvědčení, že budou pokračovat. „Úlohou ECB je zajistit stabilitu eura, ale také finanční stabilitu eurozóny. Věříme, že ECB k tomu podnikne všechny nezbytné kroky,“ řekla podle agentury Reuters mluvčí vlády po zasedání kabinetu Valerie Pecresseová.   

Merkelová uvedla, že Německo je ochotno „přepustit kousek národní suverenity“ ve prospěch centralizovaných institucí, které podpoří euro, a chce kvůli tomu změnit evropské smlouvy. Na námitku Kennyho, že takové změny by byly „velmi obtížné“ a nemusí být při využití současných možností ani zapotřebí, odpověděla, že jakékoli změny budou jen omezené a budou se týkat dohledu nad národními rozpočty.

Výnos italských desetiletých dluhopisů se včera ocitl nad sedmiprocentní hranicí. Podle zdrojů agentury Reuters dluhopisy opět nakupovala právě Evropská centrální banka. Cenu papírů se jí ale ovlivnit příliš nedařilo. Na nová maxima od zavedení eura ale nyní rostou i výnosy dluhopisů Francie, Rakouska a Nizozemska, tedy zemí, které spolu s Německem tvoří samo jádro eurozóny.

Podle mluvčí Percesseové je Paříž přesvědčena, že riziková výnosová přirážka, kterou trh požaduje od francouzských dluhopisů proti německým, je „neodůvodněná“. Dnes se přirážka dostala na maximum 1,95 procentního bodu, což znamená, že Francie má více než dvojnásobně vyšší úvěrové náklady než Německo. Francii hrozí, že se zhoršením vývoje na trhu přijde o svůj prestižní nejvyšší rating AAA, jehož udržení je nyní nejvyšší prioritou vlády prezidenta Nicolase Sarkozyho.