Státy EU se shodly s parlamentem na úsporné verzi rozpočtu

Brusel - Evropská unie bude v příštím roce fungovat podle úspornější verze rozpočtu, její výdaje na rok 2012 se zvýší o dvě procenta na 129,1 miliardy eur (3,3 bilionu korun). Ačkoli europoslanci v říjnu prosadili štědřejší rozpočet ve výši 133,1 miliardy eur, nyní musel parlament po dlouhém jednání ustoupit požadavkům členských států. Ty chtěly, aby se unie vzhledem k hrozící hospodářské krizi uskrovnila.

Vlády 27 členských států Evropské unie jednaly s Evropským parlamentem 17 hodin a ke shodě nakonec obě strany došly dnes časně ráno. „Opravdu se mi ulevilo, že jsme se dohodli. Dohody jsme dosáhli jednomyslně,“ uvedl zástupce polského ministerstva financí Jacek Dominik. „Je to úsporný rozpočet,“ poznamenal eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski. Výsledek jednání je nicméně pro Evropský parlament i pro Evropskou komisi malou prohrou, protože obě instituce chtěly výdaje zvyšovat razantněji. Europoslanci schválili zvýšení o 5,2 procenta oproti roku 2011, nakonec se však prosadila úspornější verze, kde se výdaje zvyšují jen o dvě procenta, tedy zhruba o inflaci.

Podle členů unie se musí rozpočet sedmadvacítky přizpůsobit neradostným hospodářským výhledům, s nimiž se potýkají vlády v jednotlivých státech. „Vzhledem k úsporným opatřením v členských státech musíme prakticky zvažovat každé euro,“ řekl Dominik. Eurokomisař Lewandowski ale upozornil i na to, že právě ekonomická situace jednotlivých zemí může rozpočet ještě během roku dál poznamenat, pokud vlády nebudou s to plnit své závazky. „Dokonce i v časech úspor se musí účty řádně platit. Rozpočet se nemůže stát rukojmím kvůli finančním problémům členských států,“ varoval.

Rozpočet EU musí ještě projít oficiální schvalovací procedurou, ale nyní už půjde jen o formalitu. Spor mezi institucemi se tak podařilo urovnat hned napoprvé, na rozdíl od loňského roku, kdy po krachu smírčích jednání EU dokonce hrozilo hospodaření podle rozpočtového provizoria. Rozpočet EU představuje méně než jedno procento hrubého domácího produktu členských zemí. Dvě třetiny rozpočtu financují státy podle výše svého HDP, zbylá třetina pochází z výběru daní a cel.