Řekové se shodli na reformách, chtějí další peníze

Atény/ Brusel - Vůdce řeckých konzervativců Antonis Samaras, který doposud odmítal připojit svůj podpis pod závazek eurozóně plnit podmínky mezinárodní půjčky, poslal dopis, v němž se k úsporným krokům přihlašuje, šéfovi Evropské lidové strany (ELS) Wilfriedovi Martensovi. V Evropském parlamentu do ELS patří jak Samarasova strana Nová demokracie, tak německá Křesťanskodemokratická unie kancléřky Angely Merkelové a francouzský Svaz pro lidové hnutí prezidenta Nicolase Sarkozyho.

V dopise podepsaném Samarasem, který podle serveru deníku Kathimerini zveřejnili řečtí konzervativci dnes v odpoledních hodinách, se uvádí, že „Nová demokracie je pevně odhodlána podpořit úspěch daňové stabilizace a strukturálních reforem k obnovení důvěry v trhy a dosažení hospodářského růstu“. Samaras, který připomněl, že se zavázal podpořit všechny kroky nového premiéra Lukase Papadimose, a tedy i závazky plynoucí z dohody eurozóny z 27. října, zdůraznil, že jeho strana souhlasí s daňovými reformami, jejichž cílem je „odstranění deficitu a zvrácení růstu dluhu“. Zároveň prý podporuje snižování veřejných výdajů, strukturální reformy a privatizaci, což ale v dokumentu označil za neúspěšnou strategii. 

Řecko je jedinou evropskou zemí, která bude 5 let v recesi

Samaras rovněž dodal, že Nová demokracie by chtěla některé z těchto kroků „upravit“ s cílem zajistit obnovení hospodářského růstu a tím i zvýšení státních příjmů. Upozornil, že „podle posledních odhadů týkajících se evropské ekonomiky, bude Řecko v roce 2012 jedinou evropskou zemí, která bude pět let po sobě v recesi“. Šéf konzervativců nicméně zdůraznil, že tyto úpravy budou pouze v rámci již dohodnutých závazků Řecka vůči eurozóně. Samaras rovněž vyjádřil přesvědčení, že předčasné volby v únoru „znormalizují situaci v řecké společnosti, uvolní politické tlaky a odvrátí závažné sociální nepokoje“. 

Lukas Papademos a Herman van Rompuy
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Virginia Mayo

Papadimos dnes v Bruselu ujišťoval vedoucí představitele Evropské unie, že jeho země dostojí závazkům a neustoupí od slíbených reforem. Předseda Evropské komise José Barroso a prezident EU Herman Van Rompuy ovšem připomněli, že všechny významné politické strany v Řecku musí písemně stvrdit, že země bude pokračovat v dohodnutých reformách i po únorových volbách. Řecko musí přesvědčit eurozónu, aby z celkových 110 miliard eur finanční pomoci uvolnila další část ve výši osmi miliard. Peníze měli Řekové dostat už před měsícem, ale jejich vyplacení se zdržuje, protože věřitelé dosud nedostali záruky, že Atény budou plnit své závazky plynoucí z dohody o oddlužení. Vyplacení uvedené částky označil Papadimos za prvořadý cíl, protože země vystačí s nynějšími financemi pouze do 15. prosince. 

Eurozóna chce sliby dostat písemně

Partneři požadují, aby se řečtí politici písemně zavázali, že dohodnuté reformy poběží i v budoucnu bez ohledu na to, kdo bude u vlády. Předseda Evropské komise José Barroso po setkání s novým řeckým premiérem řekl, že Atény musí pochopit, že si partneři chtějí být jisti, že reformy nejsou jen pro tuto chvíli a pro současnou vládu.

„Euroskupina by měla být v pozici, že na své příští schůzce bude souhlasit s uvolněním šesté tranše úvěru pro Řecko,“ řekl Van Rompuy s odkazem na schůzku, která se má uskutečnit na konci listopadu. Úvěr, který si Řecko dohodlo už loni v květnu, činí 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu korun). Stejně jako Barroso ale Van Rompuy poznamenal, že všechny politické strany v Řecku musí písemně stvrdit, že země bude pokračovat v dohodnutých reformách. Papadimos připustil, že dosažení cílů bude velmi složité, ale že jeho vláda udělá vše, co bude v jejích silách. Jedním z dlouhodobějších cílů je snížit řecký dluh do roku 2020 na 120 procent hrubého domácího produktu.