Moody's: Eurozóně hrozí státní bankroty, pokud neodpoví na krizi

Londýn - Pokud země eurozóny nebudou rychle řešit svou dluhovou krizi, začne se zvyšovat pravděpodobnost většího počtu státních bankrotů. Upozorňuje na to mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service. Zároveň varovala, že pokud se situaci v eurozóně nepodaří v nejbližší době stabilizovat, agentura by mohla snížit ratingy všem zemím v eurozóně i některým dalším členům Evropské unie.

„Přestože náš hlavní scénář nadále předpokládá, že se podaří eurozónu udržet i bez toho, aby došlo na další státní bankroty, i tento 'pozitivní' scénář v sobě ve střednědobém výhledu zahrnuje velmi negativní dopady na ratingové známky,“ uvedla agentura. Eurozóna se podle ní blíží křižovatce, kde se musí rozhodnout pro větší integraci, nebo pro rozpad.

Moody's poznamenala, že politici možná budou ochotni sáhnout po účinném řešení krize až ve chvíli, kdy eurozónu potká více závažných šoků. To by podle Moody's mohla být například situace, kdy se větší počet zemí nedostane kvůli vysokým dluhům na trh, a nebudou si tedy mít kde půjčit. Pak nebude jiná možnost než zorganizovat pro takové země finanční pomoc.

„To by velmi pravděpodobně vedlo k tomu, že ratingové známky takových zemí by byly přeřazeny do spekulativního pásma, vzhledem ke zkoušce solventnosti, která by patrně byla nutná,“ uvedla agentura. Pokud by navíc bylo nutné poskytovat ohroženým zemím podporu delší dobu, musely by se členské země zřejmě také podělit o společnou zátěž, což by agentura musela vzít v úvahu.

Ačkoli sdělení agentury lze považovat za velmi závažné, ekonom Tim Condon z finančního ústavu ING si myslí, že pro trhy to moc velké překvapení nebude. „Obecně každý ví, že všechno evropské je teď rizikové,“ poznamenal Condon, který je šéfem výzkumu pro oblast Asie. „O scénáři rozpadu eurozóny teď uvažuje docela málo lidí,“ dodal.

Evropa se snaží s krizí bojovat, stále to ale nestačí

Dluhová krize odstartovala před více než dvěma lety v Řecku, když se ukázalo, že země upravovala své statistiky. Řecko postupně ztratilo důvěru investorů a muselo požádat eurozónu a Mezinárodní měnový fond o pomoc. Postupně se krize přelila ještě do Irska a Portugalska. Nyní je v bezprostředním ohrožení také Itálie. O víkendu se hovořilo o tom, že už dokonce s MMF jedná o finanční pomoci. Tyto spekulace se sice nepotvrdily, nad druhou nejvíce zadluženou zemí eurozóny se přesto vznáší otazník.

Dluhová krize se přelévá i do zpomalení světové ekonomiky. Proti tomu se intenzivně snaží bojovat centrální banky na pěti kontinentech. Náklady na půjčky snižují na nejnižší úroveň od roku 2009. Spojené státy, Velká Británie a dalších devět zemí společně s Evropskou centrální bankou v posledních třech měsících posílily monetární stimuly. Dalších šest zemí včetně Mexika a Švédska podle prognózy JPMorgan Chase pravděpodobně sníží své signální úrokové sazby ještě do konce března.

Lídři nejsilnějších zemí eurozóny Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy plánují posílení evropské integrace, po kterém volá Moody's. Měla by se podle nich zlepšit hospodářská správa eurozóny a mělo by dojít k větší integraci a konvergenci hospodářských politik. Takový krok si ale vyžádá změnu unijních smluv, což potrvá.