Praha – Firmy budou od roku 2012 trestně odpovědné, rozhodli dnes opět poslanci, kteří přehlasovali veto prezidenta Václava Klause. Od příštího roku tak soudy budou moci firmy pokutovat, zabavit jim majetek a za vážná provinění je budou moci i zrušit. Počítá s tím zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Poslanci dnes také zamítli novelu, která umožňuje exekuci dávky na živobytí. Asi nejdůležitějším bodem prosincové schůze pak bude státní rozpočet na příští rok. Ten se ale na pořad jednání dostane nejspíš až ve středu odpoledne.
Poslanci i dnes schválili trestní odpovědnost firem
Vláda předložila průlomovou změnu trestního práva, která má přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci, kvůli českým závazkům vůči EU nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Předlohu znovu kromě poslanců vládní koalice podpořila také opoziční ČSSD, proti byli v podstatě jen zástupci KSČM.
Zákon o trestní odpovědnosti firem vrátil prezident Klaus k projednání sněmovně proto, že podle jeho názoru jde proti logickému trendu odbourávání principu kolektivní viny. Zákon popírá vazbu mezi pachatelem a trestem a je spíše příkladem alibismu než snahy potrestat viníky trestných činů, míní prezident. Vetovaný návrh má umožnit trestat i takové činy, o nichž rozhodoval kolektivní orgán právnické osoby. To je přitom častá výmluva, na kterou orgány činné v trestním řízení narážejí při vyšetřování trestných činnů.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) ještě před hlasováním uvedl, že by se mělo poslancům bez problémů podařit prezidentské veto přehlasovat. „Předpokládám, že koalice tento návrh podpoří, protože je součástí programových dokumentů vlády – jak programového prohlášení, tak koaliční smlouvy. Je to téma, které je zmíněno také v protikorupční strategii vlády,“ zdůraznil už dříve ministr.
Jiří Pospíšil
Exekuce na sociální dávky neprošla
Sněmovna nezvrátila senátní veto novely poslankyň ODS, podle níž měly podléhat exekuci dávky na živobytí. Pro nebyli někteří koaliční poslanci. Novela zákona o hmotné nouzi měla také umožnit, aby dlužníci mohli s úřady uzavřít dohodu o srážkách z této dávky.
Zamítnutí novely doporučila místopředsedkyně senátorů ČSSD Božena Sekaninová. Podle ní novela nepamatuje například na diabetiky, jejichž dávka na živobytí je kvůli nemoci vyšší než u zdravých sociálně potřebných. Podle Miroslava Nenutila (ČSSD) novela zavádí nerovnost před zákonem, neboť ze zabrané dávky by mohl těžit pouze stát či obce.
Zákon má zabránit zneužívání dávek
„Když je někdo v hmotné nouzi, ať nepáchá přestupky,“ říká předkladatelka předlohy o exekuci na dávky Ivana Řápková.
Předkladatelky předlohy Ivana Řápková (ODS) a Lenka Kohoutová ovšem poukazovali na praxi, kdy lidem vznikne nárok na dávku, ale nezaplacené pokuty uložené kvůli přestupkům a různé dlužné poplatky z ní neuhradí. Lidem by podle předlohy zůstalo po srážkách existenční minimum, které nyní činí 2 020 korun na měsíc. Pokud by brali dávky za celou rodinu, zbylo by jim podle pozměňovacího návrhu sociálního výboru existenční minimum vypočítané pro všechny její členy.
Rozpočet by se letos mohl obejít bez porcování medvěda
Poslanci budou na prosincové schůzi jednat o desítkách bodů. Mezi ty nejsledovanější ovšem patří státní rozpočet na příští rok. Rozpočtový výbor už podpořil vnitřní přesuny peněz v objemu 12 milionů, neoprošla nicméně žádná žádost o dotace. Všechno tak naznačuje to, že se schvalování rozpočtu letos obejde bez tradičního porcování medvěda. Proti tomu se ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) postavil již při prvním čtení zákona o státním rozpočtu. Rozpočet tak nakonec nabourá zřejmě jen zpomalení české ekonomiky. To se ale do zákona dostane nejspíš až v příštím roce.
Na změny v rozpočtu není čas
„Ani z časových důvodů není možné přijmout jiný návrh zákona, protože jinak bychom jeli podle rozpočtového provizoria, a to nikdo nechce, ani opozice, ani my. Jediná šance je přijmout zákon tak, jak je. A až budeme znát v lednu predikci, tak upravit rozpočet signálním číslům,“ řekl Rádiu Česko předseda rozpočtového výboru Pavel Suchánek (ODS).
Parametry rozpočtu sněmovna schválila v prvním čtení začátkem listopadu. Počítá se se schodkem ve výši 105 miliard korun. Už teď je ale jasné, že ambiciózní plán ministra financí bude velmi obtížné splnit. Místo původních 2,5 procenta, se kterými zákon o státním rozpočtu počítá, totiž poroste česká ekonomika podle aktualizované prognózy Kalouskova resortu jen procentním tempem. To se promítne na příjmové i výdajové stránce rozpočtu.
Rozpočet začátkem příštího roku čekají změny
Vláda bude muset na ekonomické zpomalení reagovat. „Nevylučuji, ba dokonce pokládám za pravděpodobné, že začátkem příštího roku budeme muset přijít s celou řadou nepopulárních a mimořádných opatření,“ avizoval Kalousek.
Jednotlivé varianty rozpočtu teď propočítávají experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV). Před jedním z hlavních návrhů na zvýšení příjmů - sjednocení sazeb DPH na 19 procentech, a nikoli 17,5 procenta - varují předem. „Zvyšování daní nastartování nějaké ekonomické obnovy rozhodně nepomůže, já bych byl rozhodně pro opatření na straně výdajů,“ podotkl Jiří Rusnok, ekonom a člen NERV.