Unie jedná o současném fungování dvou záchranných fondů

Brusel – Těsně před netrpělivě očekáváným summitem Evropské unie jednají vyjednavači evropských zemí o posílení zdrojů protikrizové ochrany a o vytvoření mnohem větší finanční „bazuky“. Zaznívá zejména návrh, podle kterého by mohl určitou dobu fungovat zároveň jak nynější dočasný záchranný fond EFSF, tak permanentní Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Třetím zdrojem krizového financování by podle britského listu Financial Times, který se odvolává na přední evropské činitele, měly být posílené zdroje Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Zdroj: ISIFA/SME Autor: Tomáš Benedikovič

Navýšení kapacity záchranného systému má být součástí celkového balíku, jímž chtějí šéfové vlád EU na konci týdne zapůsobit na finanční trhy, a zastavit tím eskalaci dluhové krize. Konkrétně se dlouhodobé návrhy, na nichž se v pondělí shodlo Německo s Francií, týkají změn smlouvy o EU, zejména kvůli zpřísnění sankcí vůči zemím porušujícím rozpočtová pravidla.

Podle nejkontroverznějšího návrhu nemá EFSF zaniknout ve chvíli, kdy v polovině příštího roku začne působit ESM, ale má fungovat dál. Tím by se zdroje k záchraně ohrožených zemí eura jako Itálie zhruba zdvojnásobily, protože ESM má mít 500 miliard eur. EFSF by navíc mohl pomocí pákového efektu zvýšit své disponibilní zdroje až na 600 miliard eur. Spolu se zvýšením zdrojů MMF, které by zařídily centrální banky zemí eurozóny, by to vytvořilo kýženou „bazuku“, která by trhy odrazovala od sázek na bankroty členů se společnou evropskou měnou.

Luboš Mokráš, analytik, Česká spořitelna

„Transformace EFSF do ESM by stabilizovala mechanismus, kterým tyto bezpečnostní mechanismy fungují. ESM je trvalý mechanismus, EFSF jenom krátkodobý. Důležité by taky bylo, kdyby se podařilo navýšit ESM, ovšem otázka je, jestli by se EU podařilo sehnat prostředky na jeho navýšení.“


Převod peněz z jednotlivých států do záchranného fondu se má urychlit

Současně by se měly převody peněz členských zemí do ESM urychlit, protože Francie a Německo se dohodly, že mechanismus začne působit o rok dříve, než se původně plánovalo. ESM však podle listu stejně od příštího června nebude mít k dispozici plánovaného půl bilionu eur.

Právě vytvoření účinné finanční ochrany ze zdrojů členských zemí je jedním z hlavních požadavků Evropské centrální banky. Druhým je věrohodný plán zajištění rozpočtové disciplíny. Šéf ECB Mario Draghi naznačil, že pokud budou tyto podmínky splněny, bude ECB uvažovat o zesílení protikrizových zásahů na dluhopisovém trhu.