ČSSD a odbory kritizují vládu za to, že nezvýšila minimální mzdu

Praha – Zástupci ČSSD kritizovali včerejší rozhodnutí vlády nezvyšovat minimální mzdu. V současnosti se drží na částce osm tisíc korun a její výše se za posledních pět let nezměnila. Sociální demokraté vidí problém hlavně v růstu sociálních nerovností ve společnosti a tvrdí, že optimálně by se měl minimální plat pohybovat kolem 40 procent průměrné mzdy, tedy 9 600 korun. Rozhodnutí vlády pobouřilo také odbory, naopak zaměstnavatelé tento krok vítají.

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD

„Rozhodnutí vlády jasně ukazuje, že vláda nechce kompenzovat dopady reforem nízkopříjmovým zaměstnancům.“


Kabinet Petra Nečase (ODS) se podle lídra sociálních demokratů Bohuslava Sobotky „vysmál všem lidem, kteří dávají přednost hůře placené práci před pobíráním sociálních dávek“. Zvyšování minimální mzdy také podle předsedy ČSSD omezuje prostor pro šedou ekonomiku a daňové úniky, které vznikají vyplácením peněz „na ruku“. V případě, že se k moci dostane ČSSD, bude podle Sobotky minimální mzdu postupně zvyšovat. Měla by dosáhnout zhruba 40 procent průměrného platu.

Proti rozhodnutí vlády se postavily i odbory. Chtějí o tom s vládou jednat na schůzi tripartity, která se bude konat příští týden. „Jsme nemile překvapeni,“ řekl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Václav Pícl. Příští rok podle něj vzrostou životní náklady, což by zvýšení minimální mzdy a souvisejících platů aspoň částečně kompenzovalo. „Ti lidé budou v ještě horší situaci, než byli doposud,“ doplnil.

Petr Nečas, předseda ODS a premiér

„Vzrůst minimální mzdy by pouze vedl k vzrůstu počtu nezaměstnaných, především těch, kteří mají nízkou kvalifikaci nebo jsou zdravotně postižení.“


Ke kritice vlády se připojily i odbory

Vládní rozhodnutí kritizuje i předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek: „Je to skandální, protože minimální mzda se nezvedala už pět let.“ Vláda podle něj v této situaci vyhověla tlaku zaměstnavatelů.

Naopak souhlas s krokem vlády vyjádřili zástupci zaměstnavatelů. „Českou ekonomiku a české firmy čeká velmi pravděpodobně obtížné období, a proto by za této situace zvýšení minimální mzdy nebylo prozíravé,“ uvedl mluvčí Hospodářské komory Petr Kopáček. Zvýšení by podle něj ohrozilo konkurenceschopnost českých podniků a nebylo dobrým signálem do budoucna. „I když totiž samotnou minimální mzdu pobírá malé procento zaměstnanců, na minimální mzdu jsou například vázány tarify v mnoha profesích, úrovně zaručené mzdy a také sociální dávky,“ dodal. Podobný názor vyjádřil i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček: „Ve vazbě na to, co nás zřejmě čeká v příštím roce, je to rozumné.“

Také vláda odůvodnila své rozhodnutí ekonomickou situací. V okamžiku, kdy neví, jak se bude vyvíjet, si prý nemůže dovolit rozhodnout o zvýšení minimální mzdy. To se ovšem nezdá některým ekonomům. „Důsledky (zvýšení) pro ekonomiku jsou nakonec spíš neutrální,“ uvedla Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance. Pokud podle ní zaměstnavatel skutečně má zásadní problémy zaplatit zaměstnanci částku do 10 000 korun, pak to obyčejně řeší třeba přes částečný pracovní úvazek, jednorázovou dohodu o provedení práce a další typy smluv.

„Předpokládám, že se vláda k tématu vrátí na jaře, až pomine největší obava z hlubokého ekonomického propadu,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zvýšení minimální mzdy pak podle něj bude hladce schváleno, a to bez negativního dopadu do ekonomiky.

Původně ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) navrhoval zvýšení minimální mzdy na 8 400 nebo 8 500 korun. Někteří ministři se ale domnívali, že by to mohlo zvýšit nezaměstnanost, prohlásil dnes premiér Nečas. Ministr Drábek se ale nevzdává. Bez ohledu na to, jestli přijdou lepší, nebo horší časy, hodlá návrh na zvýšení minimální mzdy předložit během příštího roku znovu.

Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí se odměňování minimální mzdou týká zhruba dvou až tří procent – tedy 80 až 120 tisíc – všech zaměstnanců v Česku. Podle informací ČT pobírá minimální mzdu jedno procento zaměstnanců, tedy asi 40 tisíc lidí. Naposledy vláda zvyšovala minimální mzdu v roce 2007.