Brusel - Česká republika se podle premiéra Petra Nečase zdráhá přispět k záchraně eurozóny prostřednictvím půjček pro Mezinárodní měnový fond (MMF), o čemž se nyní uvažuje a o čem bude jednat začínající summit EU. Pro Česko by mohlo jít až o 3,5 miliardy eur (89 miliard korun). Případné zapojení ČR do této pomoci ale premiér zcela nevyloučil.
Nečas: Česko nechce kvůli záchraně eura půjčovat MMF
„Pro nás by to podle těch předběžných propočtů znamenalo částku do tří a půl miliardy euro, což je částka, která v podstatě dosahuje více než deset procent devizových rezerv České národní banky. Čili my po diskusi s Českou národní bankou to vidíme jako velmi problematické a velmi těžko akceptovatelné,“ uvedl Nečas při příjezdu na neformální večeři s dalšími lídry EU, která předchází pátečnímu protikrizovému summitu.
V EU se nyní podle diplomatů i některých zpráv, které se dostaly do médií, zvažuje, že by země eurozóny mohly kvůli krizi půjčit měnovému fondu 150 miliard eur. Dalších 50 miliard eur by mohlo přijít od nečlenských zemí eurozóny, které ale jsou členy EU. Například Švédsko se už nechalo slyšet, že je připraveno pomoci.
„O této věci se bude jednat,“ dodal Nečas. „Velmi otevřeně říkám, že si těžko umím představit situaci, že by Česká republika byla jediná, kdo zůstane mimo nějaký krok Evropské unie,“ podotkl ministerský předseda v reakci na dotaz, jaký by byl postoj ČR, pokud by zůstala s odmítavým postojem sama.
Euro se změnilo, Češi by o něm proto měli rozhodnout v referendu
Premiér Nečas při příjezdu na summit rovněž zopakoval, že by o případném přijetí eura měli Češi rozhodnout v referendu. „Mělo by proběhnout referendum, protože to je jiné euro, než o kterém jsme hlasovali v roce 2003,“ prohlásil Nečas. Odlišnost eura spočívá podle premiéra v chystaném zavedení Evropského stabilizačního mechanismu, který má být schopen zadluženým zemím platícím eurem půjčit až 500 miliard eur (zhruba 12,7 bilionu korun).
Vstup Evy Hrnčířové (zdroj: ČT24)
Česká republika se při svém vstupu do Evropské unie v roce 2004 zavázala k přijetí eura. Musí ale nejprve splnit tzv. Maastrichtská kritéria, která jsou podmínkou pro přijetí do eurozóny. Ta Česko zatím neplní. Deficit jeho veřejných financí přesahuje stanovenou tříprocentní hranici, navíc česko ještě nevstoupilo do mechanismu směnných kurzů a nezafixovalo svou měnu vůči euru. Maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny přitom předpokládají dvouleté zapojení země do tohoto mechanismu.
Referendum o přijetí eura se v minulosti konalo například ve Švédsku. Země si to totiž při vzniku eurozóny vymínila. Většina Švédů se však postavila proti euru, a tak si země ponechala svou národní měnu.