Klaus: O konci eura jsem přesvědčen dvě desetiletí

Praha – Současná krize eurozóny podle prezidenta republiky Václava Klause směřuje ke konci celého projektu, k němuž muselo dle jeho slov dojít nevyhnutelně; rozpad eura totiž očekával dvě desetiletí. Václav Klaus to uvedl v Partii na televizi Prima. V souvislosti s tím také prezident zopakoval svůj negativní postoj k možné devadesátimiliardové půjčce Mezinárodního měnového fondu. V době, kdy deficit státního rozpočtu na příští rok převýší 105 miliard, je podle Klause půjčka minimálně sporná, navíc není jasný její účel.

„Tudy cesta nevede,“ okomentoval Klaus snahu zachránit eurozónu prostřednictvím půjčky od Mezinárodního měnového fondu (MMF). „Byl bych ochoten o tom uvažovat, kdybychom nastavili racionální pořádky a bylo jasné, že se ucpala černá díra. Pokud do té lodi dále teče, tak přidat tam nějakou částku peněz je skoro zanedbatelné,“ dodal prezident s tím, že byť je částka 200 miliard euro enormní, v rámci hospodářství eurozóny nepředstavuje ani splatné dluhy Itálie a Španělska za první čtvrtletí letošního roku. „Ty částky jsou v tomto smyslu šíleně velké, ale zároveň malé.“

V případě, že by se Česko pro půjčku 90 miliard korun přeci jen rozhodlo, nemusí částku poskytnout pouze Česká národní banka ze svých devizových rezerv. „Když si pan ministr Kalousek dovolí tak falešný příměr 'Buď pomůžeme, nebo se posadíme na letadlovou loď Ruské federace', tak si velmi rád půjde vypůjčit od světových finančních trhů a zaplatí to z vašich daňových příjmů,“ uvedl Klaus.

Partie s Václavem Klausem
Partie s Václavem Klausem

Klaus půjčku odmítá s ohledem na rozpočet

Sám českou půjčku MMF nedoporučuje, a to i kvůli českému státnímu rozpočtu na příští rok. Ten sice počítá s deficitem 105 miliard korun, ministr financí Miroslav Kalousek však již anoncoval, že deficit bude kvůli nepříznivému vývoji ekonomiky vlivem evropské hospodářské krize ještě vyšší.

„V této situaci dávat někam do světa částky, které jsou téměř srovnatelné s naším deficitem, je věc nesmírně sporná,“ konstatoval prezident, „zejména když je účel té pomoci tak nehmatatelný, tak mlhavý, protože žádný projekt, co se s těmi penězi udělá, neexistuje, to je půjčka an sich.“

Z krize eurozóny ovšem Klaus dle svých slov radost nemá, nicméně ji dle svých slov předvídal. „Nemám z toho žádnou radost. Mně je líto, že k tomu došlo. O tom, že ten projekt musí skončit tím způsobem, jakým končí, jsem byl jako ekonom přesvědčen dvě desetiletí. K tomu muselo nevyhnutelně dojít. Je škoda, že to nikdo neposlouchal.“

Václav Klaus o evropské krizi:

„Krize eurozóny pro mě není dárek, to je antidárek. Na eurozónu se nedívám odkudsi z Marsu, Venuše nebo dalekého ostrůvku v Tichomoří. My tady žijeme a pro nás je strašlivou nevýhodou, když se Evropa v mnoha ohledech bortí. Jisté zadostiučinění, že jsem to říkal, je pro mě strašně malé, zanedbatelné.“


Václav Klaus
Václav Klaus

Čeká nás ekonomicky slabý rok, soudí Klaus

V příštím roce Klaus očekává „velmi chabý“ vývoj české ekonomiky. Potvrzují to podle něj data za třetí čtvrtletí, podle kterých se ekonomika zastavila. Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,2 procenta, tedy o 0,3 procentního bodu méně, než předpokládal předběžný odhad. Ve srovnání s předcházejícími třemi měsíci se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o desetinu procenta.

„My jsme prožili nešťastný výkyv, největší pokles ekonomiky od vzniku ČR, v podstatě nezaviněně. A mysleli jsme, že po tom zakolísání, když se v roce 2010 ekonomika sebrala, že to bude lepší. Najednou máme pocit, že došlo k dalšímu zakolísání… Očekávám ekonomicky velmi chabý rok,“ uvedl Klaus. V roce 2009 ekonomika klesla o 4,7 procenta.

Lidé přitom podle něj žádné panice nepodléhají, což je dobře. „Chovají se přiměřeně racionálně. Doporučoval bych jim, aby nepodléhali dále panice. Ať přiměřeně vydělávají, spotřebovávají a spoří nadále,“ řekl prezident.