Podle ČT si sportovní funkcionáři žili díky Sazce nad poměry

Praha - Sportovci živoří, protože přišli o Sazku, a poslanci navíc rozhodli, že nebudou dostávat peníze z hazardu. Zhruba osm set milionů korun, které jim slíbil ministr Kalousek, nestačí, protože ročně jsou prý potřeba dvě miliardy. Podle informací České televize si ale sportovní funkcionáři díky penězům vydělaným v Sazce rozhodně stěžovat nemůžou.

Bez peněz z loterijní společnosti nedokáže český sport dál existovat, a zatímco si stěžoval na nedostatek peněz, sportovní funkcionáři si žili díky Sazce nad poměry. A to i v době, kdy už se loterijní firma zmítala ve velkých problémech. Podle Zdeňka Ertla ze Sdružení sportovních svazů byly částky vyplácené funkcionářům Sazky obrovské a nyní českému sportu chybí. „Nejenom že špatně rozhodovali, ale ty peníze, co si vypláceli, byly nepřiměřené. V té době už sportovní svazy nedostávaly vůbec nic,“ konstatuje Ertl.

Podle výpisu peněz pro představenstvo a dozorčí radu si například šéf autoklubu Roman Ječmínek jen za posledních šest let přišel na třináct milionů. Ještě v roce 2011 přitom dostal přes dva miliony. „To je možné, že je to nějaké odstupné, ale žádnou odměnu jsem nedostal. Já sám jsem byl překvapený, když začaly ty kostry padat ze skříně, kolik tam dostávali určití lidé,“ říká Ječmínek.

Roman Ječmínek však není jediným, kdo se dočkal vysokých výdělků. Za posledních deset let si třeba Jaroslav Bernard, bývalý starosta Sokola, vydělal 16,7 milionů korun. Šéf ČOV Milan Jirásek přes 18 milionů a bývalý šéf ČSTV Vladimír Srb si přišel do roku 2010 na víc než 19 milionů. Ostatní sportovní funkcionáři na tom byli podobně. Celkem se tak rozdaly desítky milionů korun. Ty přitom už tehdy chyběly sportovcům. 

Podle Dana Plovajka, mluvčího společnosti KKCG, která je věřitelem Sazky, vše ukazuje na styl, jakým bývalý generální ředitel Sazky Aleš Hušák řídil Sazku. „Lidé, kteří ho podporovali, kteří za ním stáli, vždy pro ně peníze byli. A pak byli sportovci, kteří jen sportovali, a na ně peníze nezbývaly,“ popisuje Plovajko. Malým sportovním klubům přitom stačí už desítky tisíc korun ročně k tomu, aby vůbec mohly existovat.