Schäuble: Rozpad eurozóny nehrozí, situace se stabilizuje

Berlín - Situace v eurozóně se během příštích 12 měsíců stabilizuje, myslí si německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který se takto vyjádřil v rozhovoru pro německý list Handelsblatt. Dokonce prohlásil, že na základě informací, které má v současnosti k dispozici, může vyloučit rozpad eurozóny. Pětina analytiků oslovených BBC si však myslí, že Eurozóna v příštím roce v současném rozsahu nepřežije.

Evropa zažila těžký rok. Celkem osmkrát se její lídři sešli na velkém summitu a hledali cestu z dluhové krize. Přesto ratingové agentury několikrát snižovaly hodnocení zemí a důvěra investorů se vytrvale propadala. „Věřím, že během příštích 12 měsíců se dostaneme tak daleko, že budeme mít nebezpečí nákazy (dluhovou krizí) pod kontrolou a eurozóna bude stabilizovaná,“ uvedl Schäuble.

BBC: Evropa se vrátí do recese

Evropa se v příštím roce vrátí do hospodářské recese, předpokládá velká většina významných evropských ekonomů oslovených společností BBC. Navíc pětina ekonomů očekává, že eurozóna nezůstane v současné 17členné podobě.

David Marek, hlavní ekonom Patria Finance

„Pro existenci eurozóny je důležité, aby se dluhová nákaza nerozšířila do Itálie. Zatímco malé země jako Irsko, Portugalsko a Řecko je možné sanovat ze společných fondů, tak velkou zemi, jako je Itálie, by eurozóna nezvládla.“  


Podle většiny oslovených ekonomů se pravděpodobnost rozpadu eurozóny pohybuje od 30 do 40 procent. Na prosincovém summitu se představitelé Evropské unie dohodli na hlubší integraci eurozóny, poskytnutí až 200 miliard eur (přes pět bilionů korun) Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) a zavedení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Podle agentury Reuters však není jisté, zda tato dohoda dluhovou krizi zastaví.

Video Reportáž Miloše Minaříka
video

Reportáž Miloše Minaříka

„Je to jasné. Buď se členské země dohodnou na fiskální unii, nebo se euro rozpadne. Už neexistuje nic mezi tím. Kompromis jsme měli posledních 11 let. Státy se musí dohodnout na přísné a plné kontrole svých rozpočtů a vzdát se fiskální suverenity. Pokud to neudělají, tak je otázkou zda ještě chtějí mít eurozónu,“ komentoval analytik Michael Hewson.

Silný odpor proti integraci ukazuje hlavně Velká Británie. Účast na společné půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu odmítla a údajně už připravuje i krizový scénář pro případný konec eurozóny ve kterém počítá i s uzavřením hranic před zbytkem Evropy.

Šéfka MMF Christine Lagardeová zdůraznila, že Evropa by měla lépe objasnit investorům, jak přesně hodlá s dluhovou krizí v eurozóně bojovat. „Prosincový summit neposkytl dostatek finančních podrobností,“ řekla Lagardeová v nedávném rozhovoru pro francouzský list Journal du Dimanche. „Pro Evropany by bylo užitečné, kdyby mluvili jedním hlasem a představili snadno pochopitelný a podrobný harmonogram (protikrizových opatření). Investoři na to čekají,“ doplnila.