Solyndra: Příběh politiky zelené energie, který však dopadl černě

Fremont – Solyndra, výrobce solárních panelů, měl být vývěsním štítem nové americké ekonomiky založené na zelených technologiích. Právě na podnicích, jako byla Solyndra, chtěl americký prezident Barack Obama stavět budoucnost Spojených států. Jenže ambiciózní továrna na solární panely zkrachovala a s ní i část úvah, že zelená cesta spasí ekonomiku v problémech.

„Skutečný motor ekonomického růstu budou vždy představovat společnosti, jako je Solyndra,“ prohlásil ještě nedávno americký lídr. „V jednom období nahromadí víc dluhů než všichni naši předchozí prezidenti dohromady. Potřebujeme stabilitu a solvenci. Dali nám Solyndru,“ oponuje však nyní republikánský prezidentský kandidát Mitt Romney. 

„Zdálo se, že nás čekala skvělá budoucnost,“ myslel si bývalý zaměstnanec Solyndry Peter Krohnstadt a poté dodal: „Volali mi v půl osmé ráno. Byl to kolega a říkal, ať se neobtěžuju přijet, že Solyndra končí. A já na to jenom: 'Cože? To nemůže být pravda.'“ 

Michael Bernick, bývalý ředitel Odboru práce státu Kalifornie

„Pád Solyndry, zejména kvůli tomu, že přišel tak nečekaně, představoval úder ekonomice.“


Příběh skončil slyšením v americkém Kongresu a je jedním z největších skandálů Obamovy vlády. Solyndra měla původně „zaděláno“ na lepší budoucnost, jelikož měla být výkladní skříní nové americké ekonomiky založené na technologiích zítřka. „Kdo se omluví za půlmiliardu dolarů, které vyletěly oknem?“ ptá se teď republikánský kongresman Fred Upton. 

Ministr energetiky: Nešlo o politický vliv

Podle ministra energetiky Stevena Chua, který vzal odpovědnost za krach Solyndry na svá bedra, je vrcholně nešťastné, co se stalo. „Ale když se podívám zpět, na dobu rozhodování, jestli tam byla nekompetentnost, jakýkoliv politický vliv, musel bych říct ne,“ dodal. „Dlužíte lidem omluvu, že jste použili peníze daňových poplatníků na to, co se teď ukázalo jako velmi riskantní podnik,“ opanoval republikánský kongresman Michael Burgess. 

Solyndra dostala od vlády půl miliardy dolarů. Přišla s řešením dvou hlavních překážek solární energie – vyráběla panely bez drahého křemíku a složité instalace. „Ještě týden před koncem najímali lidi. Takže opravdu nic nenasvědčovalo tomu, že by skončili a všechny propustili,“ dodal bývalý zaměstnanec Krohnstadt. 

Ceny křemíku však klesly a čínská vláda vsadila na solární energii 30 miliard dolarů. Spojené státy tak přestaly levné Číně stačit a Solyndra vyhlásila bankrot, konkrétně 15 měsíců po prezidentské návštěvě a dva roky po poskytnutí půjčky. Krach Solyndry přitom nepřinesl jen více než tisícovku nezaměstnaných. Znamenal i první vážnou ránu představám Obamy o nové americké ekonomice. 

„Pesimistický výhled by vypadal, že se Amerika vydá cestou ekonomiky založené na levných fosilních palivech, zatímco Evropa a zbytek světa se kvůli nedostatku zásob vydají úspornou a dynamickou cestou. A to bude velký problém pro USA, jejich ekonomiku a nakonec i pro pracovní místa,“ myslí si analytik zelených technologií Klaus Linsenmeier. 

Američani přitom ještě před šesti lety v solární energetice dominovali. Dnes se však podílí jen na šesti procentech trhu, zatímco Čína ovládá 52 procent trhu se solární technologií.