Češi žádají kvalitnější potraviny, ale nechtějí za ně platit

Praha – Při nákupu potravin máme patnáctiprocentní jistotu, že narazíme na nekvalitní výrobek. Alespoň o tom hovoří loňská kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Český zákazník by sice rád kupoval kvalitní potraviny, není si ale ochoten za ně připlatit. A tak mantrou většiny největších obchodníků je cena, na niž lákají slevami, výhodnými nabídkami a dalšími marketingovými akcemi. Čeští zákazníci se totiž, přes své časté ujišťování o výběru dle kvality, na cenu stejně dívají až v první řadě.

Tlak na nízké ceny může mít i jiné podoby. Obchodníci zjistili, že český zákazník je ochoten výměnou za výhodnou cenu koupit i jídlo ze surovin, které by jinde mířily do kontejneru. Potravina musí být povinně opatřena etiketou se složením. Pokud je tato informace klamavá, kontrolní orgány výrobek stáhnou z prodeje a sankcionují prodejce i výrobce. Zákazník má tedy přehled o složení potravin a je na něm, po kterém výrobku sáhne.

Tlak na snižování cen způsobil i růst DPH

Nicméně tlak na cenu je veliký, což přiznávají především sami dodavatelé. Na konci loňského roku sehrálo svou roli i plánované zvýšení DPH. Žádný prodejce nechtěl skokově zdražit hned v novém roce, ceny proto stoupaly nenápadně a výrazně vrostl tlak na nízké ceny od dodavatelů. Ti si hlavně stěžují, že vyjednávání o cenách často spíš připomíná diktát a že řetězce od nich vyžadují řadu různých poplatků, kterými podmiňují další odběry.„Těch praktik je víc, mají různé názvy, ale de facto ty principy jsou velmi podobné, a to dostat z nás jako dodavatelů nějaké další nadstandardní peníze,“ přiznává jeden z obchodníků.

Přestat s dodávkami velkému řetězci si můžou dovolit jen ti největší, v nedávné době třeba Danone nebo Pepsi. Menší výrobci ale často stojí před jasnou volbou. Buď sníží své marže, často na existenční úroveň, nebo sníží kvalitu. Pak může dojít k situaci, kdy stejný český výrobek jde za hranice v kvalitní podobě a v Česku je ošizen. Zjistili to potravinářští technologové z brněnské univerzity. „Jogurt zakoupený v Rakousku byl podstatně hutnější, jemnější a takové hladší konzistence, hodně velké rozdíly byly například v šunce,“ potvrdila Viera Šottníková z Mendlovy univerzity.

Důvodů, proč se kvalitnější zboží dá najít spíše v regálech za našimi západními hranicemi, může být více. Český spotřebitel si mnohdy na supermarket stěžuje, nicméně nadále se vrací i přes svou nespokojenost. V zahraničí si naopak obchody svého zákazníka musí cenit. „Setrvačnost a konzervatismus našeho zákazníka je neuvěřitelný. On půjde do té prodejny desetkrát, bude si stěžovat, a po jedenácté ho tam uvidím znovu. Kultura vztahu k obchodu tady ještě není vypěstovaná. Na západ od naší hranice je to docela jinak. Tam se dvakrát zákazník splete a už tam nejde,“ upozorňuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka.