Lépe než prášek vyhlášené značky může vyprat i privátní značka drogerie

Praha – Pracích prostředků je na našem trhu poměrně široké spektrum. Pyšní se přídavky enzymů a bělidel, stejně jako kompaktností nebo 3D efektem praní, malou ekologickou zátěží a samozřejmě i cenou. Jak se v pracích prášcích zorientovat? Napoví testy, které provedla redakce časopisu dTest. Ne všechny prášky z něj vyšly ideálně, například některé se na obalu chlubily tím, že dokáží rozjasnit zašedlé prádlo. Realita ale pokulhávala.

Redaktoři se vydali do obchodů, kde nakoupili 12 různých pracích prášků. Kritéria byla nastavena jednoduše – ze 70 procent se hodnotila účinnost praní, ze 30 procent vliv na tkaniny.

Ariel a Persil si poradily s mastnotou i s vínem

Účinnost praní redakce zkoumala na patnácti typech skvrn. Největší problém měly prášky s kávou a mastnými sazemi, stejně jako s kombinací mastné skvrny s pigmentem (např. zažloutlý límeček). Nejlépe si s nimi poradil vítěz testu z privátní značky drogistického řetězce DM, ale ani ten nestačil na dobré hodnocení. Na druhém místě se jen s nepatrným rozdílem výsledků umístil Ariel s Persilem v závěsu. Ekologické prací prostředky Qualt a Ecover se příliš nelišily ve výsledku, první z nich je ale podstatně šetrnější k peněžence.

Dále se zkoušelo praní skvrn bílkovinných a škrobových, na které by měly fungovat přidávané enzymy. V této oblasti neuspěl Merkur a Lanza, příliš úspěšný nebyl ani ekologicky šetrný Qualt. Na poměrně časté skvrny rostlinného původu (káva, čaj, víno) nejlépe platí bělení, proto je vhodnější na ně používat právě prací prášky, a nikoliv gely (které bělidla neobsahují). Nejsilnější bělicí účinky jsou u Arielu, Bonuxu a Persilu.

Aby prádlo zůstalo bílé…

Hodnocen byl také vliv prášků na prádlo, tedy jestli bylo opravdu bělejší, jak slibují mnohé reklamy. Prací prášky určené na bílé prádlo obsahují právě bělidla, univerzální prášky také, často ve spojení s optickými rozjasňovači. Efekt je ale v podstatě tentýž. Tedy s výjimkou Rexu Soda Effect, který podle složení rozjasňovače obsahuje, ale na bělosti prádla se to v testu neprojevilo. Postupné šednutí bílého prádla lze očekávat i u ekologického přípravku Ecover.

Nepřítelem je pro prádlo i inkrustace, tedy usazování minerálních látek na vláknech, které se projevuje tvrdnutím látky v dlouhodobém horizontu. Tento problém se netýká tekutých pracích prostředků, v testu se projevil u výrobků Merkur a Lanza. Pokud ale své oblečení nosíte pouze jednu či dvě sezony, inkrustace nemá čas se na tkaninách projevit.

I barvy je třeba chránit

Pokud chcete ochránit barevnost prádla, nejlepší je spolehnout se na prášky k tomu určené. U těch ostatních totiž platí, že jsou k barvě tím příznivější, čím nižší mají prací účinnost. Na barevné prádlo se tedy hodí prací gely bez bělidel.

S teplotou a množstvím prášku to není třeba přehánět

Lepší prací efekt si nezajistíte ani větším množstvím přidaného pracího prášku, naopak to může výsledek praní zhoršit. Pokud se v pračce začne tvořit pěna, sníží se mechanický účinek praní a může zkomplikovat i máchání. U moderních praček to bude znamenat větší spotřebu vody (pokud ji pračka sama přidává), u praček bez této funkce může dojít k nedostatečnému vymáchání a přežití bakterií a choroboplodných zárodků, stejně jako k alergické reakci a podráždění. Je tedy vhodné řídit se doporučenou dávkou na obalu (která se u testovaných produktů liší od 67g do 100g), včetně množství pro tvrdou vodu a silně znečištěné oblečení.

S ohledem na úsporu energie se také doporučuje snížení teploty praní, které nemá příliš velký vliv na kvalitu vyprání prádla. Teplota 60 stupňů se doporučuje zejména z hygienických důvodů např. na ručníky, spodní prádlo, ložní prádlo nebo kuchyňský textil. Vyšší teplota zahubí bakterie a mikroorganismy, které mohou být usazené také v pračce.

V neposlední řadě byste měli myslet i na stáří prášku – jejich účinnost totiž postupem času klesá. Nezapomeňte tedy sledovat data na obalu a snažte se kupovat si co nejčerstvější přípravky.