Brusel - Ministři financí eurozóny v noci na dnešek vyzvali řeckou vládu a zástupce soukromých investorů, aby se co nejdříve dohodli na podmínkách dobrovolného seškrtání řeckých dluhů. Eurozóna by chtěla mít dohodu pokud možno už v příštích dnech, řekl novinářům šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker. „Žádáme řecké úřady a soukromý sektor, aby nalezly dohodu v příštích dnech,“ řekl Juncker po mnohahodinovém jednání krátce po půlnoci. Eurozóna současně od řeckých politických stran požaduje písemné závazky týkající se budoucích reforem.
Řecké dluhy se musí seškrtat v řádu dnů, vyzývá eurozóna
Juncker podotkl, že eurozóna chce u nových dluhopisů, které by se v rámci dohody vyměnily za ty staré, průměrný úrok výrazně pod úrovní, s jakou počítala nabídka zástupců soukromých investorů. U ní se hovořilo v médiích o zhruba čtyřech procentech.
Jednání teď ale tlačí soukromé věřitele, aby se spokojili s úrokem pro Řecko kolem 3,5 procenta. Pokud se obě strany na nižší sazbě dohodnou, Řecko by se mohlo do roku 2020 dostat pod magickou hranici zadlužení 120 procent HDP.
„Dobrovolný“ charakter odpuštění valné části řeckého dluhu u soukromých věřitelů je podmínkou pro to, aby se Řecko technicky neocitlo ve stavu platební neschopnosti. V opačném případě by se spustila vlna nároků na výplaty pojistek proti nesplácení řeckých státních dluhopisů. Odpuštění dluhů by se mělo uskutečnit formou výměny řeckých dluhopisů za nové.
Christian Schulz, banka Berenberg:
„Řecko musí do 20. března splatit podstatně vysokou půjčku, takže do té doby bude potřebovat druhý záchranný balíček. To bylo v podstatě schváleno už loni v červenci, pak zase změněno v říjnu. Od té doby se nic neměnilo. Teď je především potřeba souhlas německého parlamentu.“
Eurozóna od Řecka požaduje písemné závazky
Eurozóna podle rakouské ministryně financí Marie Fekterové, kterou citovala agentura AFP, požaduje od řeckých politických stran písemné závazky týkající se budoucích reforem. Jde o podmínku pro odsouhlasení druhého záchranného balíku pomoci pro dluhy a krizí stižené Řecko. Země se společnou evropskou měnou se na druhém záchranném balíku půjček pro Řecko ve výši 130 miliard eur dohodla loni v říjnu. Podmínkou k němu je ale i dohoda s privátním sektorem.
Nad Řeckem se stahují mračna
Jean-Claude Juncker: Pro všechny z nás je budoucnost Řecka v eurozóně.
Řecko se ale podle některých analytiků cestou odpouštění dluhů z fiskálního kolotoče nemůže nikdy vyvázat. Chybí mu totiž konkurenceschopnost a hlavně příjmy z běžného obchodování. Oživování Bruselem tak podle nich jde proti přirozenému obnovení ekonomiky. „Ani stoprocentní přestavba řeckého dluhu by nebyla trvalé řešení. Vyřešilo by se to, kdyby z eurozóny teď odešlo, vzalo si deset let na to napravit svoje dluhy, a pak se vrátilo zpátky,“ soudí Robert Halver, analytik banky Baader. Šéf eurozóny Juncker ovšem na dnešním jednání zdůraznil, že nikdo v eurozóně nechce, aby Řecko z eurozóny odešlo.
Ministři se bavili i o fiskální smlouvě
Šéfové státních kas taky ladí detaily smlouvy o rozpočtové odpovědnosti. Podle Jean-Claude Junckera mezi evropskými vládami stále převládají rozpory o roli Evropského soudního dvora, který má vlády za porušování rozpočtové umírněnosti trestat. Nová smlouva bude členy eurozóny nutit, aby se tolik nezadlužovali při řízení veřejných financí.
GALERIE
videogallery_196359
Zatím se ale neví, jak se k paktu postaví Česko. Opozice ho chce podepsat a volá po hlubší integraci. Vláda ale jasný názor zatím neřekla. „Naší hlavní výhradou je to, že tam nejsou dostatečná prorůstová opatření a smlouva je velmi restriktivní. Stejně tak bychom chtěli silnější pozici evropských institucí. Chtěli bychom, aby tam byla i daň z finančních transakcí a výraznější prvky finančních regulací,“ uvedl mluvčí stínové vlády pro evropské záležitosti Vladimír Špidla.
„Vytváření dluhů není cesta vpřed a je potřeba tomu učinit přítrž,“ prohlásil europoslanec za ODS Hynek Fajmon ke Špidlovým slovům s tím, že právě jeho vláda deficity veřejných financí nastartovala.