Lagardeová: Odpustit část řeckého dluhu asi budou muset i veřejní věřitelé

Paříž – Ke snížení řeckého dluhu budou muset zřejmě přispět i veřejní věřitelé, tedy Mezinárodní měnový fond (MMF) a vlády eurozóny, uvedla dnes v Paříži šéfka MMF Christine Lagardeová. Podle ní tak budou muset učinit v případě, že seškrtání dluhu Řecka u soukromých věřitelů nebude stačit k poklesu řeckého zadlužení na udržitelnou úroveň. Soukromí věřitelé by se dnes měli rozhodovat, jak pokračovat právě v jednáních s Řeckem.

Zdroj: ISIFA/Getty Images Autor: Angelos Tzortzinis

Veřejnými věřiteli Řecka jsou zejména MMF a země eurozóny, které už Řecku půjčily 110 miliard eur (2,8 bilionu korun). Řecko už sedmý měsíc jedná bez výsledku se zástupci soukromých finančních institucí o podmínkách seškrtání dluhu. Dohoda je podmínkou pro to, aby Atény mohly sjednat s Evropskou unií a MMF druhý úvěrový balík v sumě 130 miliard eur. Už 20. března má totiž Řecko splatit dluhopisy v hodnotě asi 14,5 miliardy eur a bez dalšího mezinárodního úvěru by asi muselo vyhlásit bankrot.

Christine Lagardeová, výkonná ředitelka MMF 

0„Rovnováha mezi účastí soukromého a veřejného sektoru je vážná otázka. Pokud se úroveň řeckého dluhu u soukromého sektoru v jednáních nepodaří dostatečně snížit, pak by se do tohoto úsilí měli zapojit i věřitelé z veřejného sektoru.“


Ecofin žádá po soukromých věřitelích větší ústupky

Poslední vyjednávací nabídku soukromých věřitelů v pondělí odmítli ministři financí eurozóny a vyzvali věřitele, aby u nových řeckých dluhopisů přistoupili na nižší úrokové sazby. Soukromníci předtím dali najevo, že odmítnutá nabídka byla maximální únosnou mírou spolupráce.

Podle zdroje agentury se zástupci soukromých věřitelů jako bank a investičních fondů dnes sejdou, aby se dohodli, jak v jednáních s Řeckem pokračovat a zda to má po odmítnutí jejich nabídky eurozónou ještě vůbec smysl. „Takzvaný řídicí výbor Institutu mezinárodních financí se sejde v Paříži k důležité schůzce,“ uvedl informovaný zdroj. Institut mezinárodních financí je skupina nadnárodních bank a dalších finančních institucí.

Dohoda má zajistit pokles řeckého dluhu do roku 2020 na 120 procent hrubého domácího produktu z nynějších asi 160 procent. Současně by měla mít formu výměny řeckých dluhopisů za nové a věřitelé by měli ze svých řeckých pohledávek obětovat až 70 procent.