Za půjčku MMF zaplatí Česko národní bance až 150 milionů ročně

Praha – Za předpokladu, že zůstanou zachované současné úrokové sazby, bude stát ČR případná půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) až 150 milionů ročně. Právě na tuto výši se mohou vyšplhat ztráty, které utrží Česká národní banka za to, že 1,5 miliardy eur ze svých devizových rezerv na českou půjčku MMF poskytne. Úročení fondu je totiž nižší, než na trhu, a vláda se zavázala, že České národní bance ztrátu proplatí. V Událostech, komentářích to uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

„Kdyby byly úroky na současné úrovni a kdyby se najednou čerpaly obě dvě ty půjčky, tak se (ztráta ČNB) pohybuje kolem 120 až 150 milionů ročně,“ uvedl dnes večer Kalousek s tím, že vláda nebude určovat datum, do kdy má MMF půjčku ve výši 1,5 miliardy eur (38 miliard korun) splatit. „Může to být na délku tří let, může to být na délku pěti let. Většinou se tyto úvěry poskytují na pět let a také se velmi často prodlužují,“ doplnil Kalousek.

Kabinet premiéra Petra Nečase se dnes shodnul na tom, že v případě potřeby zapůjčí Mezinárodnímu měnovému fondu 38 miliard korun. Jedná se o poloviční částku, než která byla zpočátku diskutována. MMF by ji měl použít na záchranu eurozóny. Plánem vlády je pro půjčku využít devizové rezervy České národní banky, Miroslav Kalousek bude na toto téma jednat s bankovní radou ve čtvrtek. Rozhovory premiéra, ministra financí a guvernéra ČNB ovšem předcházely i dnešnímu rozhodnutí.

Kalousek: Pokud ČNB odmítne, půjčíme si na kapitálových trzích

ČNB je na vládě nezávislá, a může proto přání kabinetu odmítnout. „Toto rozhodnutí (půjčit MMF) je primárně zahraničně-politické. Bankovní rada, která nedělá politiku, a dívá se na to z hlediska jejích priorit, tak logicky takovou půjčku spíše nedoporučuje,“ konstatoval Kalousek. „Pokud nás bankovní rada odmítne, musím vládě předložit jinou variantu, která teoreticky existuje. Můžeme emitovat eurobondy na kapitálových trzích, takzvaně si půjčit, a poté půjčit MMF, což je mnohem méně šetrná varianta vůči rozpočtům.“

Vláda bance proto přislíbila finanční garance celé částky – v případě, že by MMF vyhlásil insolvenci, ČNB by o své peníze nepřišla a stát by jí půjčku vrátil z vlastních prostředků. Taková možnost je ale podle ministra financí spekulativní a on sám ji nepředpokládá. „Pokud by se opravdu tato hypotetická možnost stala, tak jsem si jist, že realizace této garance by musela být jedním z nejmenších problémů, jaké by musela jakákoli vláda řešit,“ podotknul ministr financí. Garantovat se kabinet zpětně rozhodl i předchozí, miliardovou půjčku od ČNB. Ze souhrnné částky 2,5 miliardy pak plyne výše zmíněná ztráta 150 milionů ročně.

Hrad záměr vlády kritizuje

Dnešní rozhodnutí vlády ovšem kritizuje Pražský hrad. Václav Klaus dlouhodobě upozorňuje na špatné základy eurozóny a proti smyslu celé půjčky se dnes vyjádřil i Klausův poradce Jiří Tomáš Payne: „Jestli chceme pomoci Řecku, možná Španělsku nebo Maďarsku, tak pojďme pomáhat přímo. Schovat se za měnový fond, ze kterého budou peníze využity na to, aby se zachraňovaly francouzské a německé banky, protože se budou skupovat řecké dluhopisy, které nakoupili pod politickým tlakem, nemá smysl.“