Brusel – Česká republika se v rámci Evropské unie pyšní sedmou nejnižší vládní zadlužeností v poměru na HDP. Informace o zadluženosti za třetí čtvrtletí loňského roku dnes zveřejnil Evropský statistický úřad (Eurostat). Zadluženost rostla v rámci EU mezičtvrtletně zhruba o 0,5 procetního bodu na 82,2 procenta. Dluhy eurozóny naopak poklesly o 0,3 procetního bodu na 87,4 procenta.
Česká republika hlásí sedmou nejnižší zadluženost v rámci EU
Alarmující je, že „dluhové kritérium“, které by mělo představovat maximální vládní zadlužení do 60 procent HDP, splňuje pouze 13 z 27 zemí EU. Právě toto kritérium je přitom jednou z podmínek pro přijetí jednotné evropské měny.
Bezkonkurenčně nejvyšší zadlužení hlásí Řecko (159 procent). Za Řeckem se drží Itálie (119,6 procenta) a překvapením není ani Portugalsko, kde vládní dluh představuje 110 procent k HDP. Na opačném konci stojí například Estonsko, Bulharsko a Lucembursko.
Celková zadluženost zemí ve stejném období roku 2010 činila 78,5 procenta, zatímco loni to bylo 82,2 procenta. V eurozóně to bylo 83,2 procenta předloni a 87,4 procenta minulý rok.
Relativně nízká zadluženost České republiky je dobře vnímána nejen invevestory, ale i analytiky, kteří se shodují na tom, že nízký vládní dluh napomůže ekonomice a celému finančnímu sektoru země ustát případné výkyvy.
Erste: Česko, Rumunsko a Slovensko si stojí dobře
Česká republika, Slovensko a Rumunsko mají v regionu střední a východní Evropy větší schopnost ustát případný nárůst výnosů u jejich dluhopisů. Důvodem je příznivý poměr úrokových nákladů u státního dluhu a státních příjmů. Navíc země mají relativně příznivé postavení na finančních trzích. Vyplývá to ze studie Erste Group, která v ČR ovládá Českou spořitelnu.
„Vypočítali jsme pro každý stát onen kritický bod, ve kterém úrokové náklady překročí hranici 10 procent daňových příjmů. Naštěstí je v Rumunsku, České republice a na Slovensku průměrná úroková míra, která by pro příslušný státní dluh byla stále ještě únosná, daleko vyšší, což znamená, že kritický bod, ve kterém by se státní finance dostaly pod velký tlak, je relativně vzdálen,“ uvedli analytici Erste.
U České republiky je kritická hranice úrokové míry 10 procent, u Rumunska 10,7 procenta a u Slovenska 7,7 procenta.