Drábek oprášil myšlenku kurzarbeitu, chce udržet zaměstnanost

Praha - Zaměstnancům pracujícím v soukromých firmách, které nemají dost zakázek, chce už od příštího roku platit část jejich mzdy stát. České televizi se podařilo získat návrh ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09), kterým chce uzákonit tzv. kurzarbeit. Ten počítá s tím, že za podniky, které se dostanou do problémů, bude až polovinu náhrady mzdy platit vláda. Chce tak zabránit masivnímu propouštění, které by mohlo vyvolat očekávané zpomalení ekonomiky.

Pokud nebudete propouštět, dostanete od státu peníze, chce už brzy vzkázat ministr práce firmám. V Česku plánuje zavést tzv. kurzarbeit, praxi, která se už osvědčila například v Německu. Podniky, které budou mít kvůli zhoršené hospodářské situaci problémy se zakázkami, budou moci požádat stát o dotaci na část mezd pro zaměstnance. Pomoc bude podle Drábka určená firmám, které z důvodu globální recese nemají zakázky, „ale kde je předpoklad, že po odeznění problémů zase zakázky mít budou.“

Stát v takovém případě zaplatí firmám polovinu nákladů na mzdy, pokud podniky zkrátí pracovní dobu aspoň o jeden den. Peníze naopak nedostanou firmy, které si neumí sehnat zakázky na víc než dva dny. Stát začne dotovat mzdy, pokud meziročně klesne hrubý domácí produkt.

Jak funguje kurzarbeit – příklad:

„Zaměstnanec s platem 20 tisíc měsíčně by dostával při zkrácení pracovního týdne minimálně 60 procent mzdy, tedy dvanáct tisíc. Šest tisíc by z toho zaplatil stát a zbylých šest tisíc jeho zaměstnavatel.“


Náklady na kurzarbeit by se státu měly vrátit

Kurzarbeit může podle ministerské analýzy vyjít vládu až na šest miliard korun. Peníze by se ale měly vrátit díky tomu, že lidé budou dál ze svých mezd odvádět daně a pojištění, a nebudou přitom pobírat podporu v nezaměstnanosti. Právě proto podporuje Drábkův návrh i opoziční ČSSD. „Je to výhodné nejen pro zaměstnance, že neztratí práci, ale je to výhodné i pro firmy, protože neztratí v době krize kvalifikované zaměstnance,“ potvrdil předseda hospodářského výboru sněmovny Milan Urban (ČSSD).

S návrhem ministra Drábka souhlasí i zástupci českého průmyslu. Chtějí ale, aby stát pomáhal dotovat ohrožená pracovní místa nejen v době krize, ale i v období, kdy ekonomika roste. Proti nejsou ani odbory, požadují ovšem, aby zaměstnanci na kurzarbeitu dostávali větší procento své normální mzdy. 60 procent je podle nich málo. „My jsme měli ve většině firem taková čísla, která byla kolem úrovně 80 procent,“ podotkl šéf Odborového svazu KOVO Josef Středula. Ministr Drábek předloží svůj návrh odborům a zaměstnavatelům 23. února. Pokud se s nimi domluví, chtěl by zavést kurzarbeit v Česku od začátku příštího roku.

Video Reportáž Petra Vaška
video

Reportáž Petra Vaška

O kurzarbeitu se v ČR mluvilo už v roce 2009

Po zavedení kurzarbeitu volaly odbory i opoziční ČSSD už během hospodářské krize v roce 2009. ČSSD navrhovala, aby při zkrácení pracovního týdne na tři až čtyři dny zaměstnanci dostávali 100 procent mzdy v případě, že se budou zároveň ve volném čase dále vzdělávat. Podle představ ČSSD měl s financováním kurzarbeitu pomoci Evropský sociální fond.

Už v roce 2009 ale myšlenka kurzarbeitu narazila u některých ekonomů. Ti ji považovali za nesystémové řešení. „Tento způsob řešení nezaměstnanosti je spíše kontraproduktivní, nenutí firmy snižovat náklady a zefektivňovat svou výrobu, naopak zatěžuje státní rozpočet,“ uvedl šéfredaktor serveru Investujme.cz Petr Zámečník.

„Tím, že dotujete ty firmy, které přišly o zakázky, samozřejmě podporujete ty neúspěšné a trestáte ty úspěšné, které to ze svých daní budou hradit. Vy tím vytváříte nějaký precedens, že stát přijde, když se něco stane, a bude dotovat,“ upozornil ekonom Národohospodářské fakulty VŠE David Lipka. Mnohem lepším řešením by podle něj bylo, kdyby odbory firmám umožnily snižování mezd.

Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:

„Pokud je kurzarbeit dobře nastavený, tak je to ve prospěch všech tří subjektů, zaměstnance, zaměstnavatele i státu. Stát, pokud přispěje tímto způsobem, šetří významné prostředky oproti tomu, kdyby byl propuštěný na úřadu práce.“