Řecká vláda je sjednocená, dohodla se na všech úsporných opatřeních

Atény - Zástupci řeckých politických stran se dohodli na úsporných opatřeních, která výměnou za nový záchranný úvěr požaduje Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). Ohledně splnění všech požadavků se v posledních dnech vedly debaty, jejichž hlavním problémem bylo krácení penzí. Večer se scházejí ministři zemí eurozóny, aby rozhodli, jestli je vyjednaná dohoda v Řecku v souladu s jejich požadavky. Řecké odbory na zítřek vyhlásily 48hodinovou stávku.

Brusel chtěl výměnou za záchranných 130 miliard eur nové reformy a další škrty. Bez peněz Řecku hrozí neřízený bankrot. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos odletěl dnes ráno do Bruselu. Tam se mají nad dohodou ještě sejít ministři financí. Podle ministra financí Nizozemska nicméně dnes eurozóna o záchranném balíku pro Řecko definitivně nerozhodne.

Návrh dohody vláda dojednala s „trojkou“ inspektorů Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Jeden ze stranických činitelů agentuře Reuters ve středu večer řekl, že projednávaný návrh zahrnuje rozpočtová opatření, která mají do roku 2015 ušetřit 13 miliard eur, z toho tři miliardy eur v tomto roce. Dalšími navrhovanými kroky je snížení minimální mzdy o zhruba 20 až 22 procent a zkrácení nejvyšších důchodů nad 1 200 eury (téměř 30 tisíc korun) až o 20 procent.

„Vážím si bitvy, kterou vedli lídři stran a předseda vlády. Ale protože země prochází velkou zkouškou, nemůžu během jedné hodiny reagovat na něco, co rozhodne o budoucnosti země na příštích 40 nebo 50 let,“ říká George Karatzaferis, předseda pravicové strany Laos.


Řecko od května 2010 čerpalo mezinárodní finanční pomoc v sumě 110 miliard eur. Tato částka ale nestačila a loni v říjnu se eurozóna dohodla, že poskytne spolu s MMF Aténám druhý úvěrový program. Nové peníze potřebuje Řecko už příští měsíc, protože 20. března má splatit dluhopisy v hodnotě 14,5 miliardy eur.

Někteří odborníci jsou nicméně i přes dosaženou dohodu k dalšímu vývoji v Řecku skeptičtí. „Pravděpodobnost, že Řecko bude potřebovat další peníze je stoprocentní. A stejně tak stoprocentní je pravděpodobnost, že Řecko vystoupí z eurozóny – tou či onou formou,“ očekává politolog Petr Robejšek.

Mikloš volá po dodržování řeckých slibů

Řecko se musí smířit se škrtáním mezd v soukromém a státním sektoru, aby zabránilo chaotickém bankrotu, řekl dnes slovenský ministr financí Ivan Mikloš. Zároveň podle něho musí Atény konečně dodržet své závazky, když sliby, které daly mezinárodním věřitelům nestačí k tomu, aby získaly potřebné peníze. Ministr se kloní i k tomu, aby se na záchranném balíku více podílely soukromé banky, než aby se do něho zapojila Evropská centrální banka (ECB). Právě o zapojení soukromých investorů se v poslední době intenzivně diskutuje. Z řeckého dluhu by mohli odepsat až 70 procent.

Petr Robejšek, politolog:

„Bankrot Řecka byl po celé měsíce a skoro roky politiky, ekonomy a publicisty striktně odmítán. Teď ti samí lidé připouštějí jeho nevyhnutelnost. Cena tohoto vzpírání je vyčíslitelná v miliardách, ne-li v bilionech.“


Řekové se rozhodli opět stávkovat

Řecké odbory vyhlásily na pátek a sobotu generální stávku na protest proti dalším úsporným opatřením, která vyžaduje EU a MMF výměnou za pomoc. Stávku pořádají odbory zaměstnanců ve veřejném i soukromém sektoru. Podle odborářských zdrojů se před řeckým parlamentem po oba dny stávky budou konat demonstrace.

„Nová opatření sjednaná mezi koaliční vládou a troikou se dotknou pracovníků i společnosti. Jejich kroky odsunou řeckou společnost na úroveň zemí třetího světa. Bankéřům a velkým podnikům přitom výhody zůstanou,“ vysvětlil postoj odborů místopředseda konfederace státních úředníků Ilias Vrettaikos.

Video Reportáž Veroniky Kubíčkové
video

Reportáž Veroniky Kubíčkové

Jak šel v Řecku čas

2009

  • 20. října - Den po získání důvěry parlamentu oznámila nová vláda Jorgose Papandrea, že schodek státního rozpočtu Řecka za rok 2009 dosáhne více než dvojnásobku původně očekávaného deficitu.    

2010

  • 23. dubna - Řecko oficiálně požádalo Mezinárodní měnový fond a instituce EU o aktivaci finanční pomoci dohodnuté koncem března.
  • 2. května - Řecku byla schválena tříletá pomoc ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Podmínkou jejího poskytnutí byl tříletý plán rozpočtových škrtů a strukturálních reforem.
  • 6. května - Řecký parlament schválil první z řady balíků razantních úsporných opatření.

2011 

  • 12. března - Mimořádný summit eurozóny schválil snížení úroků z úvěrů Řecku a slíbil zemi více času na splacení úvěru, sedm let namísto původního 3,5 roku.
  • 17. června - ministrem financí se stal Evangelos Venizelos.
  • 22. července - Ministři eurozóny schválili nový záchranný program pro Řecko v objemu 109 miliard eur.
  • 27. října - Summit zemí eurozóny skončil dohodou, podle níž banky odepíší přibližně 50 procent řeckých dluhů. Eurozóna zároveň navrhla, že soukromému sektoru nabídne úvěrová zvýhodnění v objemu kolem 30 miliard eur. Celková velikost úvěru tak dosáhne asi 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč).
  • 31. října - Premiér Papandreu oznámil, že kvůli další finanční pomoci od eurozóny vypíše referendum, první od roku 1974.
  • 9. listopadu - Premiér Papandreu oznámil demisi své vlády. 
  • 11. listopadu - Nová vláda pod vedením ekonoma Lukase Papadimose složila přísahu. 
  • 7. prosince - Řecký parlament drtivou většinou hlasů schválil úsporný rozpočet pro příští rok, který předpokládá pokračování v rázných úsporných opatřeních.

2012 

  • 29. ledna - Ústav pro mezinárodní finance (IIF), který vyjednává za soukromé věřitele Řecka, oznámil, že je blízko dohodě s Řeckem o podmínkách snížení řeckého dluhu
  • 9. února - Zástupci řeckých politických stran se dohodli na úsporných opatřeních, která výměnou za nový záchranný úvěr požaduje EU a MMF.