Brusel – I přes shodu řeckých politiků na reformách i dohodu Atén se soukromými věřiteli na dobrovolném seškrtání řeckého dluhu nedali ministři financí eurozóny zelenou druhému záchrannému balíku půjček pro Řecko. Vyplynulo to ze slov šéfa Euroskupiny Jeana-Clauda Junckera po skončení jednání, podle kterého si ke schválení pomoci eurozóna stanovila několik podmínek. Jednou z nich je i schválení dalších úspor v parlamentu. Ochota řeckých politiků škrty prosadit ovšem ochabuje. Vládní koalici kvůli tomu dnes opustila nacionalistická pravice.
Řecko nemá vyhráno: Eurozóna s pomocí váhá, řecká koalice otřesena
Záchranný balík by měl mít podle předchozích informací výši 130 miliard eur. Pokud Řecko peníze nedostane, hrozí mu v březnu neřízený bankrot. Eurozóna dala Řecku několik podmínek, které je třeba naplnit, aby mohla dát novému programu půjček zelenou. Pokud je Řekové splní, pak by o druhém záchranném programu mohli ministři rozhodnout ve středu, na tu Juncker podmíněně svolal další mimořádné jednání. „Neměli jsme všechny potřebné elementy na stole, abychom mohli přijmout rozhodnutí,“ řekl Juncker.
Unie chce slyšet jasné slovo od řeckého parlamentu
Jednou z podmínek je to, že řecký parlament musí v neděli schválit dohodnutá úsporná opatření. Řečtí politici také podle Junckera musí jasně prokázat, že podpoří tato opatření i po blížících se parlamentních volbách. Řekové budou muset rovněž přijít s návrhy dalších úspor ve výši 325 milionů eur v letošním roce ve strukturálních výdajích, aby bylo možné dosáhnout požadované výše dluhu.
Tyto podmínky jsou podle něj nezbytné k tomu, aby eurozóna dala souhlas s druhým úvěrovým balíkem. Juncker po „živé“ debatě ministrů, jak ji sám charakterizoval, zdůraznil, že řečtí zákonodárci podle něj potřebné kroky schválí.
Řecká vláda se otřásá, získá pro úspory podporu?
Řečtí politici sice po průtazích na společné schůzce dohodu podpořili, dnes se ale kvůli úsporám, o kterých má parlament hlasovat v neděli, začala řecká vláda otřásat. Šéf krajně pravicové Lidové ortodoxní výzvy (LAOS) Georges Karacaferis dnes nejprve prohlásil, že reformní program nepodpoří, a dokonce řekl, že šéf mise Mezinárodního měnového fondu v Řecku Poul Thomsen by měl být prohlášen za nežádoucí osobu. Krátce nato podali zástupci jeho LAOSu ve vládě demisi.
Řecký parlament
Na schválení úspor ve třísetčlenném parlamentu by nicméně odmítavý postoj populistů neměl mít vliv, protože koalici podporuje přes 250 zákonodárců a LAOS jich má 16. Jenže ani hlasy dalších koaličních partnerů by nemusely být úplně jisté. Vláda se obecně potýká s klesající podporou poslanců všech koaličních stran, tedy i obou nejsilnějších politických stran v parlamentu – socialistů a konzervativců, mezi nimiž stále vzrůstající množství poslanců dává najevo odhodlání hlasovat v neděli proti reformám.
Panos Beglitis, mluvčí vládních socialistů
„V klíčovém parlamentním hlasování národní zájem vyžaduje zodpovědný přístup a hlas všech zákonodárců, aby se země mohla bezpečně dostat z krize.“
Soukromí věřitelé jsou připraveni odepsat až 70 procent řeckých dluhů
Řecký ministr financí Evangelos Venizelos kolegy informoval o rámcové dohodě mezi Aténami a zástupci soukromých věřitelů, na dobrovolném seškrtání řeckých dluhů. Privátní sféra by měla odepsat až 70 procent řeckých dluhopisů. To by mělo o zhruba 100 miliard eur snížit masivní dluh Řecka, který dosahuje zhruba 350 miliard eur.
Evangelos Venizelos
Eurokomisař pro měnové Olli Rehn záležitosti připustil, že času není nazbyt. Stále je ale prý možné stihnout vše tak, jak bylo plánováno, aby se podařilo vyhnout neřízenému bankrotu těžce zadlužené země.
Nad záchranou Řecka panují pochyby
Ne všichni politici jsou ovšem tak optimističtí. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble poukázal na to, že příslib hospodářských reforem, k němuž se zavázalo Řecko, nesplňuje základní požadavek na snížení státního dluhu na požadovanou úroveň. Podle navrženého plánu by se prý státní dluh do roku 2020 snížil na 136 procent hrubého domácího produktu (HDP), věřitelé ale požadují snížení až na 120 procent. Pakt stability a růstu, který se země eurozóny v minulosti zavázaly dodržovat, přitom počítá s dluhem maximálně na úrovni 60 procent HDP.
Wolfgang Schäuble, německý ministr financí
„Řecko musí zavést to, co ještě nezavedlo z prvního programu před tím, než můžeme rozhodnout o druhém.“
Skepse je znát na finančních trzích. Evropské akcie ztrácejí a oslabuje i euro. „Zdá se, že trhy už toho mají dost,“ míní úrokový stratég banky Credit Agricole Orlando Green. A skepsí nešetří ani některá média. Německý ekonomický list Kommersant například soudí, že řeckou krizi nelze vyřešit žádnými dohodami. Ve hře je podle něj i odchod Řecka z eurozóny.
„Zůstane obrovský rozpočtový schodek, který nelze seškrtat na nulu při tak vysokém kurzu měny, a i náklady na obsluhu dluhu zůstanou katastrofálně vysoké. Kdyby země měla vlastní měnu, vše by se dalo vyřešit devalvací, ať postupnou či okamžitou. Tak problém v nepříliš vzdálené minulosti vyřešilo sousední Turecko. Ale v podmínkách jednotné evropské měny je devalvace nemožná,“ upozornil Kommersant.
Se záchranným plánem nejsou spokojeni ani sami Řekové
Plánované reformy v Řecku, kde nezaměstnanost už přesáhla 20 procent, vyvolávají masivní protesty. Odbory na pátek a sobotu vyzvaly ke 48hodinové generální stávce. Dohoda zástupců hlavních řeckých politických stran počítá mimo jiné s masivním omezením investic do infrastruktury, snížením výdajů na výplatu důchodů nebo omezení příspěvků na léky. O 22 procent se sníží minimální mzda.
GALERIE
videogallery_201203
Vydáno pod