Jak zahýbe akciovými trhy supervolební rok?

Washington/Praha – Kromě zadlužení Spojených států budou letos s akciovými trhy hýbat volby. Celkem se konají v 59 zemích. Pod drobnohledem investorů ale bude hlavně volba lídrů ve Spojených státech, Francii, Rusku a Číně. Tyto čtyři mocnosti totiž tvoří 40 procent světové ekonomiky.

Na poslední rok před volbami si většina politiků nechává ta největší esa. Americký prezident Barack Obama není výjimkou. Bude se snažit voliče přesvědčit, aby mu opět dali svoje hlasy. Americké akcie tak nejspíš porostou. Na býčí, tedy růstové vlně by se pak nepochybně vezly i ostatní trhy. 

Tobias Levkovich, stratég Citigroup

„Nejasnosti okolo výsledků voleb mohou s trhy zamávat. Většinou ale akcie během posledního roku volebního cyklu rostou.“ 


Tobias Levkovich ze Citigroup odhaduje, že index S&P 500 uzavře rok 2012 na úrovni 1 375 bodů. Poslední rok prezidentských období v USA akciím tradičně přeje, míní. Administrativa se totiž všemožně snaží obhájit pozice a pomoci ekonomice, aby to pocítili spotřebitelé, tedy voliči. Je ovšem dobré připomenout, že například v roce 2008 toto historické „pravidlo“ dokonale selhalo, dodal Levkovich.

Přinesou americké volby trhům dobrou náladu?

„Volby v USA jsou vždy ostře sledovanou událostí na trzích. Zpravidla mívají lehce pozitivní dopad – jsou s nimi spojována očekávání pozitivní změny směru,“ říká hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. „Po minulých volbách, kdy zvítězil Barack Obama, byl efekt spíše krátkodobý a k další pozitivní reakci trhu došlo až na začátku dalšího roku s tím, jak administrativa začala přijímat první zásadnější krizová opatření,“ doplnil. 

Primárky - ilustrační foto
Primárky - ilustrační foto

Nejspíš žádná překvapení nečekají trhy v Rusku, Číně nebo Indii. Investory ale bude hodně zajímat nový prezident Francie. Starosti jim dělá zejména možnost zvolení socialisty Francoise Hollanda. Ten by se totiž mohl odvrátit od německé cesty, kterou razí Nicolas Sarkozy. „Francois Hollande, který pochází ze socialistického tábora, je spíše zastáncem zvyšování daní a vytváření státem garantovaných pracovních míst,“ vysvětlil Bureš. 

Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny

„Trhy pravděpodobně vedle politiky budou hlavně sledovat vývoj krize na periferii eurozóny. To bude úplně zásadní otázka – americké volby vedle toho budou v uvozovkách hrát trochu druhou ligu.“ 


Největší starosti ale investorům dělají dubnové parlamentní volby v Řecku. Nová vláda by totiž mohla odmítnout úsporná opatření a nechat zemi padnout. Evropa by pak ze svých půjček nemusela vidět ani euro.