Brusel – Mezinárodní věřitelé a ministři financí eurozóny se v zásadě dohodli na záchraně Řecka. Vše by tak mělo být stvrzeno v pondělí. Někteří diplomati se ale obávají, že ani přes tvrdé úspory se zadlužené zemi nepodaří snížit dluh na požadovaných 120 procent HDP do roku 2020. V případě zavedení plánovaných reforem a dalších opatření souvisejících s uvolněním záchranného balíku sníží řecký dluh maximálně na 129 procent HDP v daném roce, uvádí agentura AFP. Tvrdá trojka eurozóny volá po větší kontrole Řecka a jeho čerpání peněz ze záchranného balíku, chce si být jista, že peníze budou použity pouze na to, na co jsou určeny.
Záchrana Řecka asi dojednána, půjčka nesníží dluh na 120 procent HDP
Co se bude dít o víkendu?
Centrální banky zemí eurozóny by se měly o víkendu pustit do výměny dluhopisů za nové obligace. Výměnu by měla zajistit Evropská centrální banka (ECB), přičemž nové dluhopisy budou mít stejné podmínky jako ty staré.
Jak je to s půjčkou..
Ve středu večer se konala telekonference ministrů financí zemí eurozóny, která nahradila původně plánovanou bruselskou schůzku, na níž se mělo dát programu půjček zelenou. Šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker ujišťoval, že eurozóna by mohla o balíku rozhodnout už v pondělí na řádně plánovaném jednání v Bruselu. Práce na podrobnostech podle něj výrazně pokročily.
Před případným schválením úvěrů je ale ještě třeba ujasnit mechanismus dohledu nad prováděním reforem v Řecku a zajistit, že prioritou bude dluhová služba. Otázkou také zůstává, co udělat s tím, aby dluh klesl na požadovanou úroveň.
„Řekové reagují kooperativně, to ale ještě neznamená, že kontrolují situaci v zemi,“ říká Petr Robejšek, expert na mezinárodní vztahy.
Zmiňované reformy, které před několika dny řecký parlament schválil, v zemi vyvolávají masivní protesty. Mezinárodní partneři ale reformami podmiňují poskytnutí dalších peněz, které Atény nezbytně potřebují k tomu, aby se vyhnuly neřízenému bankrotu. Řecko musí 20. března splatit zhruba 14,5 miliardy eur.
Rozhovor s Petrem Robejškem (zdroj: ČT24)
Tvrdé jádro eurozóny chce úvěry uvolňovat postupně
V eurozóně se uvažuje o tom, že Řecku bude odloženo plné uvolňování úvěrů z chystaného záchranného balíku až na dobu po dubnových volbách. Země by také měla dostat jen tolik, aby se vyhnula bankrotu, nikoli aby je mohla použít k jiným účelům, například k vyplácení důchodů. O takové řešení se zasazuje zejména „tvrdé jádro“ sestávající z Německa, Nizozemska a Finska.
Řecká krajně pravicová strana LAOS odmítla přislíbit podporu tvrdým úsporným opatřením v zemi i po předčasných parlamentních volbách, které se budou zřejmě konat v dubnu. „To nepřipadá v úvahu. Netýká se nás to. Nejsme ve vládě,“ tvrdí předseda poslaneckého klubu LAOS Alexandros Chrysanthakopulos.
Aby Řecko dostalo záchranný balík, musí škrtat - už ví kde
Athény i eurozóna už mají jasno, kde se v Řecku ušetří 325 milionů eur, aby došlo k uvolnění záchranného balíku. Škrty se dotknou armády, veřejného sektoru a různých ministerstev. Vojáci se budou muset obejít bez 100 milionů, veřejný sektor musí oželet 90 a ministerstva našetří zbylých 135 milionů eur.