Kalousek vítá dohodu o Řecku, o jejím naplnění ale pochybuje

Brusel - Ministr financí Miroslav Kalousek uvítal dohodu eurozóny o poskytnutí dalšího záchranného balíku pro Řecko, pochybuje ale, že dohoda bude zcela naplněna. Právě to je ale nezbytné, aby se mohlo Řecko, zmítané dluhy, stabilizovat. Kalousek to dnes řekl novinářům v Bruselu po nočním takřka třináctihodinovém jednání ministrů financí eurozóny, které označil za „nelidsky dlouhé“.

Zdroj: isifa/Lidové noviny Autor: Tomáš Krist

„Dosáhli jsme dalekosáhlé dohody o novém řeckém programu a závazcích soukromého sektoru, které mají vést k zásadní redukci řeckých dluhů a zajistit budoucnost Řecka v eurozóně,“ mohl po namáhavém jednání oznámit předseda evropských ministrů financí Jean-Claude Juncker. Dohoda měla pomoci Řecku vyhnout se neřízenému bankrotu a přinést optimismus na trhy. To první se, zdá se, alespoň prozatím podařilo. S optimismem na trzích to ale zas tak horké není. Německý DAX uzavřel slabší o 0,58 procenta. Index FTSE 100 skončil v minusu o 0,29 procenta. Euro oslabilo o 0,1 procenta na 1,3232 USD/EUR.

„Je zde stále mnoho překážek, které musí Řecko překročit, než získá zpět důvěru trhů,“ upozornila analytička Scotia Capital Camilla Suttonová. Širší problémy, kterým nyní musí Evropa čelit, podle ní alespoň v krátkodobém horizontu, mohou přimět euro spíše k oslabování. A optimismem nehýří ani někteří politici. Pochybnosti o plnění plánu má i český ministr financí Kalousek, i když plán jako celek je podle něj pro eurozónu i pro Česko dobrou zprávou.

Miroslav Kalousek

„Byl nyní schválen nějaký program, který, bude-li naplněn beze zbytku, by mohl teoreticky Řecko do roku 2020 stabilizovat. Ptáte-li se mě, zda také bude beze zbytku naplněn tak, jak byl schválen, tak mám velké pochybnosti.“


Dohoda počítá s tím, že Mezinárodní měnový fond a eurozóna Řecku dají dalších 130 miliard eur půjček. Navíc soukromý sektor seškrtá přes 70 procent hodnoty řeckých dluhopisů. Cílem je, aby se řecký dluh dostal do roku 2020 na úroveň 120,5 procenta řeckého HDP.

Řecko tíží obrovské dluhy a recese. Aby získalo záchranný úvěr, muselo slíbit zavedení tvrdých reforem, proti nimž opakovaně demonstrovali lidé v ulicích řeckých měst. „Myslím, že všichni chápeme, že rizika zavedení tohoto programu do důsledku jsou veliká,“ podotkl český ministr.

Česko se na pomoci Řecku podílet nebude, půjčí maximálně MMF

Česká republika se přímo na nové pomoci Řecku podílet nebude. Je nicméně možné nepřímé zapojení přes Mezinárodní měnový fond. Tomu už v minulosti Česko půjčilo miliardu eur a nedávno vláda rozhodla o možné další půjčce ve výši 1,5 miliardy eur. Ta by měla sloužit k posílení měnového fondu, aby mohl pomoci Řecku. „Nám nebude dlužit Řecko, nám bude dlužit Mezinárodní měnový fond. To je velký rozdíl,“ podotkl Kalousek. „Přímý vztah mezi penězi českého daňového poplatníka a rozpočtem Řecka neexistuje,“ dodal.

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos a šéf ECB Mario Draghi na jednání o záchraně Řecka
Zdroj: ČT24
Autor: Yves Logghe

Už na jaře 2010 partneři Řekům slíbili první záchranný balík 110 miliard eur. Zda jde tentokrát o opravdu poslední podobnou pomoc, Kalousek nechtěl odhadovat. „Tohle teď zodpovědně neví vůbec nikdo,“ zdůraznil.

Škrty řeckých dluhů se českých bank prý dotknou minimálně

Součástí dohody o druhém záchranném balíku je i dobrovolné seškrtání řeckých dluhů soukromými věřiteli. Českých bank se to ale podle Kalouska dotkne „naprosto minimálně“. Postiženy tím budou sice možná některé matky českých bank, ale to prý nezasahuje do stability jejich českých dcer.

Brusel nechápe přístup ČR k paktu o rozpočtové disciplíně

Kalousek dnes také zmínil, že postoj České republiky, která se rozhodla nepřipojit k paktu o rozpočtové disciplíně, v Bruselu nikdo nechápe. „V kuloárech se samozřejmě kolegové (o českém postoji) zmiňují,“ řekl k tomu krátce Kalousek. „Zmiňují se velmi zdvořile a velmi nechápavě. Nikdo nerozumí postoji České republiky. Je skutečně nesrozumitelný,“ uvedl český ministr.

Premiér Petr Nečas (ODS) se na posledním summitu, kde se mezivládní smlouva o zpřísnění rozpočtové kázně v zemích eurozóny dolaďovala, odmítl k ní připojit. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že mu to ani neumožňoval mandát daný vládou. Kromě ČR stejně odmítavý postoj zastávala z 27 států EU už jen Británie, která se proti paktu stavěla od samého začátku.