Státní dluhopisy - původně bezpečný přístav, který nabourala krize

Praha – V dnešním díle naší Investiční univerzity se podrobněji podíváme na dluhopis. Ten by měl být podle ekonomických pouček zcela nejbezpečnějším investičním nástrojem. V bouřlivých dobách, kdy investoři přestávají důvěřovat ekonomice a obávají se výkyvů akcií, proto peníze přelévají do bezpečného přístavu. A tím by právě měly být dluhopisy (v poslední době jen některých zemí). Slovo dluh, které je v pojmu obsažené, definuje fakt, že jedna strana dluží té druhé – věřiteli. Ten věří, že mu dlužník částku podle předem stanovených podmínek vrátí.

Dluhopis je tedy cenný papír, který svědčí o půjčce. Pokud jedna strana potřebuje finance, vydá dluhopis, kterým se upíše splácet dluh a úrok po určitou dobu. Dluhopis může vydat stát nebo firma. Stát za získané prostředky většinou financuje veřejné projekty. Firma pak nejčastěji peníze nalévá do rozvoje nebo třeba výzkumu.

Je éra bezpečných státních dluhopisů minulostí?

Státní dluhopisy jsou obecně považované za nejbezpečnější způsob investování – v souvislosti s těmi americkými se dokonce někdy mluví jako o bezrizikové investici. To s sebou na druhou stranu nese i minimální výnos. Důvodem je fakt, že bankrot státu je mnohem méně pravděpodobný než bankrot firmy. V posledních letech se ale pohled na věc mění.

Důvěra například ve schopnost Řecka splácet svoje dluhy je na bodu mrazu. Za 10leté půjčky proto platí úrok okolo 35 procent. Naproti tomu Německo nebo Spojené státy důvěru investorů stále mají. Dvouprocentní úrok za 10leté půjčky to dokládá. České republice – pro srovnání – investoři taky relativně věří. Za desetileté půjčky platí úrok lehce přes tři procenta.

Dluhopis jako investiční instrument

Výhody:

• menší cenové výkyvy oproti akciím

• snadnější odhad výše výnosů v budoucnu

• pravidelný a jistý výnos

Nevýhody:

• nedostupnost z důvodu výše ceny dluhopisu

• menší likvidita na burze – ne vždy je okamžitý odprodej možný

• menší výnosy


A výhody má vydání dluhopisu i pro emitenta. Oproti běžné půjčce totiž obvykle může dosáhnout nižšího úroku. Kdyby pak finance chtěla firma získat například emisí akcií, musela by tím část společnosti prodat investorům, a navíc by jim tím dovolila o chodu firmy částečně rozhodovat.

Na rok, nebo na třicet let?

Rozhodujícím ukazatelem je, na jak dlouho peníze někomu půjčíte. V tomto ohledu se dluhopisy dělí na krátkodobé, kde se splatnost pohybuje do jednoho roku, a státním dluhopisům se v tomto případě říká pokladniční poukázky. Střednědobé dluhopisy jsou vypisovány až na deset let a u dlouhodobých jde o půjčku třeba na 10, nebo dokonce 30 let.

A jak nakupování načasovat?

Když ekonomika roste, peníze pošlete do akcií, když se začíná zakuckávat, přišel čas pro dluhopisy – to je hodně zjednodušené pravidlo pro rozkládání peněz mezi akcie a obligace, kterými právě například dluhopisy jsou. Reagují totiž zcela protichůdně. Když je tedy ekonomika v expanzi, ceny akcií si polepší. Firmám se daří, takže zvyšují investice do rozvoje. Na ty si ale potřebují půjčit, což zvedá úrokové sazby. A tady právě ceny dluhopisů začnou klesat.

Je tedy třeba si pamatovat, že rostoucí úrokové sazby většinou snižují cenu dluhopisů. Mnohem důležitější než samotná cena dluhopisu je ale výnos do splatnosti. Jde o porovnání mezi tím, co investor za nákup dluhopisu zaplatil, a tím, jakou částku a za jak dlouho dostane od dlužníka. Výnos do splatnosti má pak k ceně dluhopisu podobný vztah jako úrok. Pokud cena dluhopisu roste, výnos klesá a naopak. Stačí tedy sledovat vývoj úrokových sazeb – výnos do splatnosti se vyvíjí stejným směrem jako úroky. Na cenu dluhopisu pak má vliv i doba do splatnosti. Čím delší doba do splacení, tím víc cena dluhopisu reaguje na změny úrokových sazeb.

Pojmy:

Kupon je pravidelně vyplácená úroková sazba. Uvádí se v procentech z nominální hodnoty dluhopisu.

Nominální hodnota je ta, kterou v době splatnosti investor obdrží od dlužníka.


Dluhopis tedy investor kupuje především kvůli úroku. A i tady je na výběr – jednou z možností je koupit dluhopis s pevným výnosem, kde je kupon neměnný. Cena dluhopisu se ale měnit může. Vzhledem k značné bezrizikovosti takových dluhopisů bývá i výnos poměrně nízký, odvážnější si proto mohou koupit dluhopis s plovoucím kupónem. Tady se kupon pohybuje společně s trhem, a cenové výkyvy jsou naopak menší. Výši kuponu určuje referenční sazba, v Česku je to šestiměsíční mezibankovní sazba PRIBOR.

Dalšími typy jsou podřízené a konvertibilní dluhopisy. Ty podřízené zpravidla přinášejí vyšší výnos, ovšem za cenu toho, že může jeho držitel přijít o své peníze. Jeho nároky jsou totiž uspokojeny až po věřitelích, kteří drží dluhopis s pevným výnosem. Konvertibilní dluhopisy pak vydávají méně důvěryhodné firmy. Aby investory zaujaly, nabízí jim za určitých podmínek výměnu dluhopisů za akcie.

Kde pořídit dluhopisy

S dluhopisy se obchoduje na burzách – například i na té pražské. Pořídit se taky dají v některých bankách. V Česku je vydavatelem státních dluhopisů ministerstvo financí. Emisi i výplatu úroků pak zajišťuje Česká národní banka. Dřív než se ale do nakupování pustíte, určitě si emitenta dobře prověřte. Vodítkem může být i hodnocení ratignových agentur. Ty známkují dluhopisy podle atraktivity v souvislosti s důvěryhodností emitenta a vyplácením úroků. Nejznámější ratingová trojka Moody's, Standard & Poor's a Fitch udělují abecední známky. Označení začínající na A jsou symbolem nejvyšší kvality. Hůře ohodnocené dluhopisy sice skýtají pro investory vyšší riziko, zato větší možnosti výdělku.