Výměna řeckých dluhopisů skřípe, věřitelé totiž váhají

Atény – Řecko vstupuje do rozhodujícího týdne, kdy se ukáže, zda o dohodnutou výměnu státních dluhopisů projeví zájem dostatečný počet soukromých věřitelů. Ústav pro mezinárodní finance (IIF), který zastupuje věřitele ze soukromého sektoru, oznámil, že se k výměně přihlásilo již 12 velkých bank, pojišťoven a fondů. Výměna státních dluhopisů za nové s nižší nominální hodnotou a delší dobou splatnosti je důležitou součástí druhého záchranného úvěru pro Řecko. Pokud investoři na výměnu nepřistoupí, celá snaha zachránit Řecko před bankrotem skončí fiaskem.

Mezi věřiteli, kteří se již k výměně přihlásili, je BNP Paribas, DeutscheBank, Commerzbank, National Bank of Greece, Eurobank EFG, Allianz a Greylock Capital Management, napsaly agentury AP a Reuters. Soukromí věřitelé drží státní dluhopisy Řecka za zhruba 206 miliard eur (asi 5,1 bilionu korun). Do čtvrtečního večera se mají věřitelé rozhodnout, zda se chtějí výměny zúčastnit. Dohodnuté podmínky stanoví, že díky výměně dluhopisů by se dluh Řecka snížil asi o 100 miliard ze současných zhruba 350 miliard eur.        

Pokud má Řecko plán výměny dluhopisů úspěšně realizovat, musí na výměnu dobrovolně přistoupit alespoň 75 procent soukromých věřitelů. Zbytek mohou Atény donutit na základě doložky o společném postupu (CAC), kterou si minulý týden retroaktivně prosadily. Pokud by zájem o výměnu řeckých dluhopisů projevilo méně než 66 procent věřitelů, nebude platná dokonce ani samotná doložka CAC. V takovém případě eurozóna s vysokou pravděpodobností spadne do nové krize. 

V rámci dohody o oddlužení soukromí držitelé dluhopisů vymění své znehodnocené státní dluhopisy za nové s nižší nominální hodnotou, delší dobou splatnosti a nižšími úrokovými sazbami. Na nominální hodnotě nových řeckých dluhopisů soukromí investoři ztratí 53,5 procenta a průměrný úrok klesne na 3,6 procenta.

Výměna řeckých dluhopisů je nutná k tomu, aby Řecko snížilo zadlužení. To je i předpoklad k čerpání druhého záchranného úvěru za 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu korun), který Řecku schválila Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Předpokládá se, že díky dohodě se soukromými věřiteli celkové zadlužení Řecka do osmi let klesne na 120,5 procenta z nynějších více než 160 procent hrubého domácího produktu.

Druhý záchranný balík pro Řecko nebude stačit

Objevují se ale názory, že Řecku nebude stačit ani druhý záchranný úvěr, k jehož uvolnění se teď mezinárodní věřitelé chystají. Rakouskému tisku to řekl spolkový kancléř Werner Faymann. „Nevěřil bych nikomu, kdo říká, že je pomoc pro Řecko dostatečná,“ řekl kancléř rakouskému listu Österreich. „V případě Řecka záleží na tom, zda ponechají přijatá opatření v platnosti i po několik volebních období,“ dodal.  

Faymann také řekl, že Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který má být nástupcem Evropského fondu finanční stability (EFSF) vytvořeného na přechodnou dobu, možná bude nutné posílit. Eurozóna se touto otázkou bude zabývat ještě do konce března, možná na neformální schůzce v Kodani, která se má konat 30. a 31. března. 

Eurozóna zvažuje vznik superfondu

Eurozóna zvažuje variantu, že sloučí prostředky EFSF, kde zbývá ještě asi 250 miliard eur, s novým protikrizovým fondem ESM, který má disponovat částkou asi 500 miliard eur. Tím by vznikl „superfond“, který by měl být schopen lépe si poradit s potenciálními problémy ve Španělsku a v Itálii. Tento nápad se ovšem nelíbí Německu.