Spotřeba energie z jádra stoupne do roku 2030 až na dvojnásobek

Vídeň - Dlouhodobé vyhlídky využívání jaderné energie ve světě loňská katastrofa japonské jaderné elektrárny Fukušima výrazněji nezhoršila. Do roku 2030 by se mohlo využívání jádra v energetice podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii zvýšit až na dvojnásobek. Agentura OSN to předpověděla v zatím nepublikované výroční zprávě, kterou dnes získala agentura Reuters.

Zdroj: isifa/Lidové noviny Autor: Tomáš Hájek

„I nadále předpovídáme výrazný nárůst využití jaderné energie - o 35 až 100 procent do roku 2030,“ uvedla agentura. Její odhad tak ukazuje, že mediální předpovědi konce jaderné energetiky ve světě pod dojmem loňského neštěstí jsou jen dobovou záležitostí.

Agentura nicméně zároveň dodala, že její nynější předpověď je o sedm až osm procent nižší než v roce 2010. Loňský únik radioaktivity z japonské elektrárny Fukušima totiž vyvolal strach z jaderné energetiky, což vedlo k tomu, že loni počet reaktorů, které se ve světě začaly stavět, klesl na tři z 16 v roce 2010. Trvale navíc ukončilo provoz 13 reaktorů včetně čtyř na Fukušimě a osmi v Německu, kde vláda reagovala na katastrofu rozhodnutím o odstoupení od jaderné energetiky. Jedinými dalšími zeměmi, které Berlín následovaly, byly Švýcarsko a Belgie. „Byl to největší počet uzavřených reaktorů od roku 1990, kdy mělo podobný účinek neštěstí v Černobylu,“ podotkla agentura. V roce 2010 byl uzavřen jeden reaktor a o rok dříve tři.

Fukušima
Zdroj: ČTK/AP
Autor: David Guttenfelder

Mezinárodní agentury pro atomovou energii

„Pokles předpovídaného růstu pro rok 2030 o sedm až osm procent odráží zrychlené odstavování jaderných elektráren v Německu, některé další uzavírání, vládní přehodnocování plánovaného rozvoje v Japonsku a dočasné odklady rozšiřování v několika dalších zemích.“

Na konci loňského roku ve světě pokračovala výstavba celkem 64 reaktorů, většinou v Asii. Agentura konstatovala, že faktory, které přispívaly k růstu zájmu o jadernou energetiku před Fukušimou - zvýšená poptávka rozvojových zemí, obavy z klimatické změny, energetická bezpečnost a nejistoty kolem dodávek fosilních paliv - se nijak nezměnily.