Praha - Ropa, zemní plyn, elektřina, zlato, pšenice, kukuřice, ale i hovězí maso nebo dobytek – to všechno se schová do pojmu komodity, se kterými lze obchodovat na burzách. Jde tedy v podstatě o suroviny k dalšímu zpracování. Obchodování s komoditami je ale už podle jejich různorodosti velmi široký pojem. Každá komodita má totiž svá specifika a její cena reaguje na zcela jiné podněty. Některé rysy ale mají přece jen společné.
Investice do komodit? Velké sklady k nim rozhodně nepotřebujete
Druhy komodit
- Kovy: zlato, stříbro, platina, palladium, měď
- Zemědělské plodiny: sojové boby, kukuřice, pšenice, oves, kakao, bavlna, rýže
- Energie: ropa, zemní plyn, elektřina
- Další: potraviny, zemědělská zvířata
S tradičními komoditami se obchoduje už tisíce let a důvod pro uzavírání obchodů zůstal dodnes zcela stejný. Zemědělci si tak snaží dopředu zajistit odbyt pro svou úrodu. Taková jistota jim dovolí více a s menším rizikem investovat do technologií nebo třeba do pracovní síly. Pokud totiž banka vidí, že mají komu svou komoditu prodat, ráda jim na celý projekt půjčí peníze.
Přesný termín, přesná cena – plus nebo minus?
Nejčastěji se komodity obchodují pomocí takzvaných termínových kontraktů, anglicky se jim říká futures. Ty dodavatele zavazují k prodeji určitého množství zboží v předem dohodnutý čas a za dohodnutou cenu. Za daných podmínek má na druhé straně povinnost zboží odkoupit kupující. Obě strany pak mají jistotu – jedna, že zboží prodá, druhá, že bude mít komoditu k dispozici například pro další výrobu. V praxi to znamená, že už dnes si můžu koupit například kukuřici s dodáním v prosinci tohoto roku. Jde tedy o kukuřici, která ještě není vypěstovaná.
Samozřejmě je jasné, že mohou přijít sucha nebo naopak deště a kukuřice může být nedostatek. To z kukuřice udělá velmi drahou komoditu. S tím ale farmář při uzavírání smlouvy nepočítal, myslel si totiž, že za rok bude kukuřice stát přibližně stejně jako v předchozím roce, a na základě tohoto svého odhadu stanovil i prodejní cenu, kterou je nucený podle smlouvy dodržet. V takovém případě bude mít kupující radost – při velké neúrodě je totiž schopný kukuřici pořídit velmi levně (za cenu, kterou si s farmářem sjednal téměř před rokem).
Stát se ale může i přesný opak. Kukuřice se může urodit velké množství, což její cenu stlačí dolů. Kupující se ale před rokem zavázal zaplatit cenu, která je obvyklá při „běžné“ úrodě, i když by se v danou chvíli dala kukuřice pořídit mnohem levněji. Smlouvu ale podepsal, teď jí musí dostát – v takovém případě na uzavřeném obchodě vydělává farmář.
Historie obchodování s komoditami
Podle některých pramenů se komodity obchodovaly už ve staré Číně před šesti tisíci lety. První doklady týkající se obchodování se surovinami jsou ale ze 17. století, kdy tento způsob začali používat japonští pěstitelé rýže. Od té doby sice uplynuly stovky let, přesto se docela podobným způsobem komoditní obchody provádějí dodnes.
S komoditami se spekuluje, aniž by se fakticky dodávaly
Časem se tedy ukázalo, že obchodování na takzvaný futures kontrakt není vždycky výhodné – začalo se tedy spekulovat se samotnými kontrakty. To znamená, že si začali kontrakty mezi sebou prodávat zemědělci na straně jedné, a kupující na straně druhé – podle toho, jak si zrovna mysleli, že bude úroda vypadat. Dnes je proto možné s komoditami obchodovat, aniž byste měli o samotnou komoditu jakýkoliv zájem. Obchodování se pak stává jen možností zisku, nikoliv praktické zajištění odbytu nebo naopak dodávek.
Spekulovat na růst nebo pokles ceny komodit skrz futures kontrakty může tedy každý – i ten, který o finální komoditu nemá vůbec zájem. Riziko ztráty ale bývá daleko vyšší než například u akcií.
Podobně jako s akciemi se i s komoditami obchoduje na burzách, které podléhají dohledu a mají svá pravidla. Mezi hlavní komoditní burzy patří ty americké – například chicagská nebo newyorská. Komoditní burzy jsou i v Evropě. Známá je například německá komoditní burza v Lipsku. Komoditní burza je i v Praze, nicméně objem obchodu je tak malý, že nedává skoro žádný prostor pro spekulace.
Jak tedy začít s obchodováním a na co si dát pozor?
Nejprve je třeba se rozmyslet, jakou komoditu nakoupit. Další otázkou je, s jakým měsícem dodání kontrakt chceme. Čím víc se kontrakt obchoduje, tím lépe pro investora – kdykoliv se totiž takového „závazku“ může zbavit. Nejčastěji tedy půjde o kontrakty s poměrně krátkou lhůtou do vypršení. Že by vám ale někdo vykládal u prahu tunu pšenice, se obávat nemusíte. Na brzké vypršení kontraktu totiž budete upozorněni.
Ceny komodit se mohou vyvíjet v dlouhých cyklech, nebo reagovat na sezonní výkyvy – jako například zemědělské plodiny. Jejich ceny ale výrazně ovlivňují i vnější faktory. Jedním z nich je ekonomický růst nebo recese – při růstové ekonomické fázi ceny většinou rostou – firmy totiž mají větší spotřebu kovů a energií – roste tak poptávka. Otázkou je taky, jak jsou investoři naladění – pokud na trzích panuje klid, mají investoři větší chuť riskovat – a v tu chvíli přichází chvíle komodit – většinou se totiž používají jen jako doplňková investice. Při investicích je také důležité brát ohled na měnové riziko. Většinou se totiž komodity obchodují v amerických dolarech.