Odbory žádají demisi vlády, hodlají demonstrovat a možná i stávkovat

Praha - Zástupci odborů a občanských iniciativ dnes zahájili kampaň Stop vládě. Kampaň by měla vrcholit 21. dubna demonstrací na Václavském náměstí, i když tou by podle odborářů protesty proti vládě zdaleka skončit nemusely. Odbory a občanské iniciativy žádají zastavení reforem, po vládě chtějí, aby podala demisi a aby byly vypsány předčasné volby. Odůvodňují to tím, že vládní reformy jdou proti lidem a nezastavují zadlužování země. Dluh Česka podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslava Zavadila od roku 2007 narostl o více než půl bilionu korun.

Vyvrcholením kampaně Stop vládě podle odborů bude demonstrace 21. dubna. Té ovšem bude předcházet Týden protestů, v rámci kterého se pod taktovkou odborů a občanských iniciativ uskuteční protesty po celé republice. „Týden protestů bude pozvánkou na demonstraci,“ uvedla místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová. Veškeré informace o protestech podle ní lidé naleznou na webu Stop vládě.

Samotné demonstraci pak bude předcházet protestní pochod, který vyjde v sobotu 21. dubna ve 12 hodin z náměstní Winstona Churchilla. Demonstranti se vydají přes magistrálu, ulici Politických vězňů a Opletalovu ulici až na Václavské náměstí, kde se od 13. hodin uskuteční již zmiňovaná protivládní demonstrace. Odboráři očekávají, že se do protestu zapojí desetitisíce lidí.

Mapa sobotního pochodu odborářů Prahou
Zdroj: ČT24

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS

„Jestliže se dá dohromady takové uskupení občanských iniciativ a odborů, to něco znamená, skutečně lidé začínají být velmi naštvaní. Této vládě už dnes důvěřuje snad jen sama vláda.“


Studenti přirovnávají chystané protesty k roku 1989

Odbory a občanské iniciativy požadují například zastavení důchodové reformy, která má umožnit lidem převést část odvodů ze státního penzijního systému do vlastního spoření u fondů, a současné podoby reformy vysokého školství. Ve stávkové pohotovosti jsou například školští odboráři, kterým vadí vládní škrty ve školství. Tyto věci neleze podle zástupců jednotlivých stran řešit odděleně a vytvoření platformy Stop vládě znamená mimořádnou příležitost pro vyslovení nedůvěry Nečasovu kabinetu.

„Situace, ve které se spojuje studentská iniciativa s odborovými svazy, ostatními iniciativami a ostatními segmenty společnosti, tato situace se zde vyskytla naposledy roku 1989,“ prohlásil Lukáš Matuška z Iniciativy za svobodné vysoké školy.

Video Brífink odborů a občanských iniciativ k chystaným protestům
video

Brífink odborů a občanských iniciativ k chystaným protestům

Mohlo by se i stávkovat, a to i déle než 24 hodin

Zavadil na tiskové konferenci připomněl, že odbory strávily stovky hodin připomínkováním reforem, přišly i s vlastními návrhy, vláda je však až na několik výjimek nevyslyšela. „Není možné dál pokračovat v tomto dialogu, je potřeba dát jasně najevo, že nechceme, aby byly takové reformy, že nechceme, aby se nadále zadlužovala Česká republika,“ podtrhl Zavadil.

„My nevidíme jiné řešení, než aby tato vláda odešla,“ dodal předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík. Pokud k tomu nebude stačit kampaň Stop vládě a demonstrace 21. dubna, jsou odbory podle něj připraveny pokračovat v mnohem razantnějších protestech. „Za maximálně efektivní protestní akci my považujeme stávku a nevylučujeme ji v žádné formě, to znamená ani tak, jak byla loňská 24 hodin, ani delší,“ prohlásil Pomajbík. Vzhledem k tomu, že nyní má odpor proti reformám širokou podporu, mohla by být podle Pomajbíka případná stávka mnohem bouřlivější, než tomu bylo loni.

Stávka zaměstnanců v dopravě se uskutečnila 16. června 2011 a byla prozatímním vrcholem protestů českých odborářů proti ekonomickým reformám vlády premiéra Petra Nečase (ODS). Stávka se promítla do osobní i nákladní železniční dopravy a ochromila i MHD včetně pražského metra, které se zcela zastavilo. Vážné komplikace v dopravě nicméně stávka nezpůsobila, lidé se na ni připravili a provoz v ulicích českých měst připomínal spíše víkend. Do stávky se zapojili především odboráři, podporu široké veřejnosti neměla.