Krize bolí i Nizozemsko, nezaměstnaní hledají způsoby, jak se uživit

Amsterdam - Ekonomická krize eurozóny doléhá i na jinak prosperující Nizozemsko. Nutí místní obyvatele vymýšlet alternativní způsoby, jak vydělat a uspořit peníze. Země se stále drží mezi státy unie s nejnižší nezaměstnaností – bez práce tu je 5 procent lidí – příjem domácností ale klesá už čtyři roky po sobě.

Nizozemci zvyklí na slušnou podporu v nezaměstnanosti, na sociální bydlení, vzdělání a štědré příspěvky na péči o dítě začínají cítit dopad úsporných opatření. Škrtají se i vědecké granty a ruší projekty pro zdravotně postižené. „Zastavili nám granty, přestali mi platit a musel se proto zrušit celý projekt pro handicapované děti stejně jako mnoho dalších tady v Amsterdamu,“ uvedla psycholožka Denise Dulcicová.

Kvůli úsporám nakonec o svou práci úplně přišla. Zapojila se proto do programu s názvem „Stůl pro dva“. Ten už má přes tisíc členů a pomáhá rodinám šetřit rozpočty. V rámci programu se například vaří pro lidi ze sousedství. Hlavní jídlo vyjde na 2,5 až 6 eur, tříchodové menu pak na 15 eur, tedy míň než v restauraci.

O práci přišel i Michael Zwart, a proto se vrhl do vlastního podnikání. Otevřel bar, ve kterém lidem umožňuje konzumovat vlastní donesené jídlo. Platí se tu za pití. Stejně jako v restauraci si tu Nizozemci mohou užívat společenského života, ale za oběd nebo večeři neutratí ani euro.

„Začali jsme s donáškou jídla z domova, někteří lidé to tak dělají, doma si připraví lasagne, sýrové fondue nebo polévku. Máme tu talíře, příbory, mikrovlnky i trouby na ohřátí. Druhá možnost je objednat si jídlo a nechat si ho k nám dovézt a sníst si ho tu. A nevadí nám ani, když tu poobědváte to, co si koupíte v supermarketu,“ popsal Zwart.

Na rozdíl třeba od Řecka, kde je bez práce 20 lidí ze 100, v Nizozemsku jich nepracuje ze stovky jen 5. I tak vláda musí škrtat, protože plánovaný deficit na příští rok překročí o 6 desetin 4 procenta a státní dluh tvoří dvě třetiny hrubého domácího produktu.