Kysilka: Obavy o důvěru investorů v případě pádu vlády jsou přehnané

Praha – Vláda nemusí přežít příští úterý a analytici varují před oslabením důvěry trhů, propadem koruny a vyššími splátkami českého dluhu. Podle někdejšího výkonného guvernéra ČNB a současného ředitele České spořitelny Pavla Kysilky jsou ale tyto obavy přehnané a investoři vnímají, že česká ekonomika stojí na pevných nohou. Uvedl to v rozhovoru pro Ekonomiku ČT24.

Na oznámení Věcí veřejných, že podmínečně odcházejí z vlády, koruna prakticky nereagovala a české dluhopisy také ne. Pavel Kysilka je přesvědčen, že finanční trhy zhruba už od roku 2002 nebo 2003 určité politické otřesy v České republice ignorují, protože vědí, že česká ekonomika má pevné základy a že si vystačí sama.

„Situace v české ekonomice skutečně není vůbec špatná. Určitě se všichni potom budou dívat, jakou chuť bude mít Česko pokračovat v některých nezbytných krocích a reformách, ale jsme dostatečně vybalancovaná ekonomika svázaná se světem, se zdravým bankovním sektorem, takže já si myslím, že reálný dopad jakékoliv politické nestability je tady velmi omezený,“ domnívá se Kysilka.

Schodek rozpočtu musíme držet na uzdě

V případě, že pád vlády způsobí zvýšení schváleného schodku veřejných financí, Kysilka doporučuje usilovat alespoň o udržení tohoto schodku v rozumných mezích a přizpůsobit jeho výši reálným možnostem české ekonomiky generovat daňové příjmy.

Země musí podle Kysilky investory přesvědčit, že každoroční schodky státního rozpočtu nevedou k zásadnímu zvyšování celkové zadluženosti českého veřejného sektoru.

Ředitel České spořitelny si zároveň myslí, že Česká republika je v současné době schopná přesvědčit trhy o tom, že drží deficity v rozumném rozmezí a podniká veškeré kroky k tomu, aby se vyhnula dluhové pasti.

Evropa je dlouhodobě nemocná, může ztratit celou dekádu

Situaci v Evropě by Pavel Kysilka nepovažoval za krizi, ale spíše za dlouhodobou nemoc. Ta podle něj trvá už poslední dvě či tři generace, kdy se Evropa naučila žít až příliš na dluh.

„Při neřešení této věci můžeme takzvaně ztratit dekádu, to znamená mít tady deset let relativně nízkého růstu. Pokud se Evropa trošku pochlapí a bude schopna vyřešit své problémy ve veřejných financích, tak si myslím, že se může vrátit důvěra ekonomik v sebe samé, důvěra finančních trhů v tyto ekonomiky a může se během tří čtyř let vrátit docela uspokojivý růst,“ konstatoval Kysilka.

Řecko musí podle něj najít nějaké radikálnější řešení než to, které je uplatňováno dnes. „To není v mých očích vůbec žádné řešení, to je protahování bolesti,“ řekl Kysilka. Dnes se podle něj spíše „prohospodařují“ peníze ze zahraniční pomoci a na číslech není patrné, že by to k něčemu vedlo. „Řecko bude muset přijmout nějaká zásadnější opatření v podobě například odepsání celého dluhu a pravděpodobně i vystoupení z eurozóny,“ dodal na závěr.