Kellner dá desítky milionů na Institut Václava Klause

Praha - Finančník Petr Kellner poskytne vznikajícímu Institutu Václava Klause prostředky na dlouhodobý pronájem prostor. Půjde o desítky milionů korun. Uvedl to v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Kellner dále potvrdil zájem o získání podílu ve slovenské plynárenské firmě SPP.

Poskytnutím peněz Institutu Václava Klause Kellner prý nahrazuje roli státu, který by se měl o své odcházející prezidenty postarat. „Je to tak. Rozhodl jsem se dát Institutu Václava Klause jednorázově prostředky na dlouhodobý pronájem prostor. Myslím, že už je i vybraná budova, kterou si pronajmou,“ řekl Kellner. Doufá, že se najdou i další sponzoři, kteří přispějí třeba na provoz institutu.

Institut má být podle představ současného prezidenta organizací vyjadřující se k politice, nejen domácí. „Můj úmysl je jednoznačný, čili práce, činnost, aktivita standardního think-tanku, který se bude zapojovat do veřejné politiky svými analýzami, studiemi, deklaracemi, prohlášeními a podobně,“ uvedl před časem Klaus. Na Hradě skončí za rok po deseti letech prezidentování a více než dvaceti letech ve vrcholné politice.

„Nezbývá, než aby to udělal soukromník - jako já nebo Bakala“

Péči o odcházející politiky by podle Kellnera měl mít na starosti především stát. „Když odchází prezident, tak nemá odcházet s rentou padesát tisíc. Člověk, který tu zemi reprezentoval, a je jedno, jestli to byl Václav Havel nebo Václav Klaus, má být zabezpečený, má mít zabezpečenou kancelář, pracovní zázemí. Ti lidé jsou symboly země a stát by se o to měl postarat. Ale když to stát nedělá, nezbývá, než aby to udělal soukromník jako já nebo Bakala,“ řekl listu Kellner. Podnikatel Zdeněk Bakala je známý podporou aktivit kolem bývalého prezidenta Václava Havla.

Kellner nesouhlasí se všemi politickými názory současného prezidenta, ale určitě s víc než polovinou, odpověděl na otázku, zda je mu Klaus politicky blízký. Sám se prý do politiky vstoupit nechystá. Nepůjde tak ve stopách dalšího podnikatele Andreje Babiše, který nedávno vzbudil pozornost ostrou kritikou korupčního prostředí v Česku a se svou iniciativou Ano 2011 má ambice uspět v nadcházejících parlamentních volbách.

Míru korupce považuje za velký problém současné společnosti také Kellner. „Jsem rád, že se médiím daří do korupce u nás rýt, protože jsem měl už někdy pocit, že je to za hranou. Pamatujete, jak jsme se před osmi lety při rozhovoru bavili o korupci v Rusku? Dnes si myslím, že je to horší v Česku,“ dodal.

Kellner má zájem o podíl ve slovenské SPP - za dvě miliardy eur

Finančník Kellner v rozhovoru dále potvrdil zájem o získání podílu ve slovenské plynárenské firmě SPP. Hodnota investice se odhaduje na dvě miliardy eur, tedy asi 50 miliard korun. Případná dohoda je ale podle něj zatím daleko, na řadě jsou nyní jednání s prodávajícími společnostmi E.ON Ruhrgas a GDF Suez.

Slovenská vláda drží v SPP, která přepravuje zemní plyn z Ruska do západní Evropy, většinový podíl. E.ON Ruhrgas a GDF získaly prostřednictvím firmy Slovak Gas Holding 49 procent akcií SPP a manažerskou kontrolu ve firmě v roce 2002 za zhruba 2,7 miliardy dolarů. Loni se ale objevily informace, že zahraniční akcionáři vyjednávají s Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH), v němž patří Kellnerově PPF 40 procent, o vstupu do plynáren.

„Do portfolia Energetického a průmyslového holdingu se to hodí. Naproti tomu je tu stále velký otazník nad tím, jaký bude objem přepravovaného plynu. Je otázka, kdy Gazprom dostaví další plynovody do Evropy. Není to rozhodně jednoduchá investice,“ uvedl Kellner.


Současný slovenský kabinet Roberta Fica by podle Kellnera mohl o případném prodeji rozhodnout rychleji. „Pokud jde jen o tuto akvizici, může to teoreticky být lepší zpráva, protože jednobarevná vláda bude rozhodovat rychleji. Ve skutečnosti je totiž SPP společný podnik se státem a takhle máte jednoho partnera na nějaké období. Jeden partner je vždy lepší než čtyři,“ řekl. Zatím je ale konečná dohoda daleko. „Jsme ve fázi domlouvání s prodávajícím, tedy s E.ON a GDF Suez. Musí to projít složitým schvalováním, ještě není nic hotové,“ dodal.

„Bytostným zájmem Gazpromu je stabilně dodávat do Evropy“

Součástí jednání není dohoda o stabilních dodávkách plynu s Gazpromem. „Ale jsem přesvědčen, že je bytostným zájmem Gazpromu stabilně dodávat do Německa, do Evropy. Oni potřebují tržby a vypínání kohoutů na Ukrajině je pro ně noční můra,“ uvedl Kellner.

Mezi dalšími akvizicemi, které chtějí společnosti kolem nejbohatšího Čecha získat, mohou být podniky v Řecku, kde je vláda nucena zbavit se části majetku. „Připravujeme se na účast v privatizacích, což ovšem neznamená, že to dotáhneme do úplného konce a něco koupíme. Hodně tam létáme, stará se o to Jiří Šmejc, který tam je skoro každý týden,“ řekl.

Naopak konec podnikání by mohl přijít ve společném projektu s italskou Generali, kterým je Generali PPF Holding B.V. Ten působí ve 14 zemích střední a východní Evropy a vlastní mimo jiné Českou pojišťovnu. „V roce 2014 se může stát, že nám Generali řekne, že máme jít pryč. Což očekávám a nyní to tak je mentálně nastavené, že se to stát může. Potom se vzájemně vypořádáme. Může se však také stát, že Generali řekne, že s námi chce být dál, a pak si budeme muset my v PPF říct, co to zase přinese nám,“ uvažuje Petr Kellner.