Bankám by v případě regulace chybělo přes 600 miliard dolarů

Londýn/Curych - V případě, že by už loni platila přísnější pravidla kapitálové přiměřenosti označovaná jako Basilej III, potřebovaly by největší světové banky více než 600 miliard dolarů (přes 11 bilionů Kč). Zjistil to takzvaný basilejský výbor globálních regulátorů, který působí při Bance pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS). Výbor otestoval 103 bank z celého světa.

Přísnější pravidla kapitálové přiměřenosti Basilej III se začnou zavádět od ledna příštího roku a celý proces zabere několik let. Výbor zjistil, že pokud by pravidla platila už loni, bankám by scházelo asi 486 miliard eur (zhruba 638 miliard USD; 12,1 bilionu Kč). Vycházelo se z toho, že podíl kvalitního základního kapitálu musí činit alespoň sedm procent z celkového objemu aktiv.

Při aplikaci nových pravidel mělo zmíněných 103 testovaných bank ukazatel kapitálové přiměřenosti v průměru 7,1 procenta. To znamená, že by jako celek novým požadavkům vyhovělo. U některých bank by ale ukazatel činil jen 4,5 procenta a požadavek by nesplňovaly ani některé další. Výbor nesdělil, které banky jsou nejproblémovější, lze ale předpokládat, že řada je jich z eurozóny.

Přísnější pravidla kapitálové přiměřenosti Basilej III budou vyžadovat, aby banky držely větší podíl kapitálu jako rezervu na krytí ztrátových či jinak těžko vymahatelných úvěrů. Smyslem je zajistit, aby si banky vytvořily větší záchrannou síť pro případ, že jim budou chybět peníze. Lépe mají být chráněni hlavně daňoví poplatníci, z jejichž peněz už vlády sanovaly řadu bank.

Hodnocení výboru BIS naznačuje, že pravidla Basilej III by mohla zasáhnout finanční ústavy mnohem víc, než odborníci předpokládali. Průměrná hodnota 7,1 procenta, ke které u kapitálové přiměřenosti došel basilejský výbor, je mnohem nižší, než kolik se dosud uvádělo. Dřívější výpočty naznačovaly, že v případě testovaných bank tento ukazatel činil 10,2 procenta.

BIS nicméně uvedla, že její výpočty nejsou srovnatelné s odhady lidí z odvětví. Skutečné dopady by měly být nižší, pokud se vezme v úvahu schopnost bank zavádět nové požadavky, tvorba zisku a změny řízení v rámci jejich podnikatelského modelu. Největší změny, které nová regulace přinese, spočívají v přísnější definici toho, co lze ještě považovat za kvalitní základní kapitál. A také v tom, jak hodnotit úvěrové riziko protistrany a jak zvyšovat váhu rizika u některých aktiv.