Při zastavení peněz z eurofondů může deficit stoupnout na 6 procent HDP

Brusel/Praha - Schodek letošního státního rozpočtu by mohl v případě, že by Evropská unie zastavila České republice kvůli problémům s čerpáním všechny platby z unijních fondů, vystoupat až na šest procent HDP. Po dnešním jednání s šéfem Evropské komise Josém Manuelem Barrosem to v Bruselu uvedl český premiér Petr Nečas. Jeho kabinet by přitom chtěl deficit stlačit pod tři procenta HDP. Ministr financí Miroslav Kalousek k tomu dnes uvedl, že jde o čistě hypotetický vývoj.

Česko má s čerpáním peněz z fondů v poslední době výrazné potíže, na které opakovaně upozornila i Evropská komise. Ta kvůli nim také přerušila proplácení části dotací, které by měla ČR z fondů získat. Výraznější výpadek příjmů z evropských fondů by ale mohl velmi razantně podle premiéra prohloubit schodek veřejných rozpočtů.

Barroso podotkl, že byla zjištěna řada problémů s čerpáním fondů v EU, a to jak ze strany českých, tak unijních kontrolorů. Nyní je nezbytné bezodkladně přistoupit k odstranění problémů, přičemž Praha a Brusel už mezi sebou uzavřely „akční plán“, který by to měl zajistit. Než budou opatření z tohoto plánu, která se týkají správy a kontroly toku peněz, uvedena do praxe, nemohou proběhnout žádné platby peněz pro české programy, zdůraznil šéf komise.

Petr Nečas, předseda Vlády ČR:

„Ta rizika jsou velká. Kdyby skutečně v tom nejhorším scénáři byly zastaveny všechny platby, tak by deficit veřejných financí v České republice mohl skokově narůst až k šesti procentům hrubého domácího produktu, což by totálním způsobem destruovalo konsolidační strategii vlády.“


„My jsme proplatili desítky miliard, které nemáme dosud proplaceny z EU. Ale nikde není řečeno, že proplaceny nebudou. To riziko je sice v desítkách miliard, což jsou procenta HDP, ale je to absolutně hypotetické riziko,“ myslí si Kalousek. Podle něj chtěl premiér zřejmě poukázat pouze na rozsah toho problému. 

Video Reportáž Evy Hrnčířové a Zuzany Luňákové
video

Reportáž Evy Hrnčířové a Zuzany Luňákové

Barroso podotkl, že je přesvědčený, že se potíže s fondy překonají. O tom, jak to nakonec s osudem peněz určených ve fondech EU pro Česko bude, by mělo být jasněji do konce července. Praha musí zaslat do Bruselu informace a provedené audity. V červnu a v červenci vše i na místě prozkoumají evropští experti. Pak by komise měla říct, k jakému závěru dospěli. 

Velké problémy, na které Brusel opakovaně Prahu upozornil, v minulých měsících provázely například operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost, ze kterého by Česko mělo získat až 53 miliard korun. Reálně ale hrozí, že o značnou část přijde. Platby ale stojí i u dalších fondů. Normálně v podstatě fungují jen dva z více než dvou desítek programů.

Nečas: Vláda udělá vše pro nápravu situace

Nečas podotkl, že loni deficit rozpočtu činil 3,1 procenta HDP. Mohl být ale pod třemi procenty, kdyby nebyly problémy s platbami z evropských fondů. „Výpadek byl zhruba (kolem) desíti miliard korun v loňském rozpočtovém roce,“ uvedl Nečas a zdůraznil, že jeho vláda udělá vše, co bude v jejích silách, pro nápravu situace.

Patria Finance: Eurofondy mnohde zničily motivaci k normálnímu podnikání

Zda by zastavení čerpání peněz z evropských fondů rozpočtu uškodilo, nebo pomohlo, je podle analytika Patria Finance Davida Marka otázkou. Použití peněz z evropských fondů totiž vyžaduje spolufinancování, a zatěžuje tak české veřejné finance. Z krátkodobého pohledu by to podle něj jistě nebylo pozitivní pro vývoj ekonomiky, neboť investice financované z evropských peněz představují významnou část z celkové investiční aktivity. Dlouhodobě už hodnocení není tak jednoduché. „Jsou země, kterým peníze z evropských fondů pomohly, ale jsou i země, kde tyto peníze zničily motivaci k normálnímu podnikání a práci. Řecko je ukázkovým příkladem,“ podotkl Marek. 

Česko podpoří vyšší rozpočet pro EU

O čerpání peněz z fondů EU se bavili i lídři EU na summitu v noci na dnešek v rámci hledání opatření na podporu růstu a zaměstnanosti v Evropě. „Samozřejmě hrozí i to, že počet požadavků na proplacení u Evropské komise je větší, než je dostupný objem finančních prostředků. I z toho důvodu vystupuje teď Evropská komise přísněji ve vazbě na různé operační programy nejen v České republice,“ podotkl Nečas. I proto je podle něj ČR připravena podpořit větší rozpočet EU na příští rok.

Na summitu došlo i na Řecko a špičky unie se shodly, že jeho odchod z eurozóny není na pořadu dne. Tamním politikům ale připomněly, že každá dohoda je dvoustranná. Tedy že eurozóna bude Atény podporovat, jen dokud budou plnit závazky.