Kolečka na cestách, k moři i za poznáním

Praha - Kolečka na cestách je občanské sdružení, nabízející zájezdy a volnočasové aktivity pro lidi, kteří museli vyměnit zdravé nohy za kolečka a chtějí žít stejně hodnotný život jako před nehodou. Sdružení založila ve svých 21 letech Jana Kadečková, která právě pro vozíčkáře organizuje zájmové aktivity i zájezdy k moři.

Studovala střední školu se zaměřením na sociální práci a pečovatelství a sedm let pracovala v centru Paraple, díky kterému se dostala k vozíčkářům po úrazu míchy. V březnu 2009 založila občanské sdružení a hlavní motivací byla snaha o vyřešení zájmových aktivit lidí po úrazech míchy, ale také zájezdy k moři. 

Jana Kadečková, ředitelka sdružení Kolečka na cestách:

„Napadlo mě to, protože nikdo neřeší volný čas vozíčkářů, zejména cestování a kulturní aktivity. Kam se dostanou běžně zdraví lidé, je pro vozíčkáře problém.“


Sdružení jezdí se svými klienty například k moři. Letos jede již potřetí do Itálie do Bibione, loni bylo v Řecku. „Tím jsme ojedinělí, protože na mořské akce zajištujeme asistenty, kteří zajišťují péči 24 hodin denně,“ říká Kadečková.

Peníze získává sdružení ze sponzorských darů, od různých firem a fyzických osob. Pracuje i na grantech, kde ovšem zatím moc neuspělo, protože nemá zaměstnance a vše dělá ve svém volném čase. „Snažíme se získat dary na to, abychom mohli asistentům uhradit ubytování, cestu, stravu a pojištění, když jedeme do zahraničí. Nikdo ze sdružení není ohodnocen mzdou ani jinou odměnou, takže všichni pracujeme zdarma na bázi dobrovolnictví,“ uvedla Kadečková. 

Na rok musí sdružení vyjít většinou se 150 000 až 200 000 korunami. „Dostatečné to není, je to strašně málo, vzhledem k tomu, že na každou akci jede 8 až 10 vozíčkářů a k tomu 8 až 10 asistentů. Něco stojí ubytování, něco cesta, jídlo, takže jim doplácím opravdu malou část a já bych ráda víc,“ dodává. 

Ze začátku platila zakladatelka sdružení všechno sama ze svých peněz. „Jsem toho názoru, že když něco buduju, tak to musím mít vybudované na pevných základech a až potom z toho můžu čerpat a využívat to, co mi ta organizace nabízí. Takže je to stále můj velmi drahý koníček,“ vypráví Kadečková. 

O akce sdružení je velký zájem

Zájezdy do Itálie jsou zaplněné už rok dopředu. Sdružení má 600 až 700 klientů, a ti si aktivit sdružení váží. „Tohle občanské sdružení mi pomohlo v tom, že můžu jezdit na dovolenou, můžu jezdit za zážitky a mám při tom zajištěnou asistenci a nemusím shánět někoho, kdo mi pomůže nebo kdo by se mnou jel. Je to dobré i na integraci lidí a poznávání,“ chválí si klient občanského sdružení Jiří Séman.

Jana Kadečková věnuje sdružení všechen volný čas. „Kolečka jsou takové mé dítě, já jsem si to sama vytvořila, založila, utvořila k obrazu svému a plním si i můj koníček, což je cestování. Zároveň mi to bere hrozně moc volného času, protože ho všechen trávím s kolečkama, vymýšlením aktivit, plánováním, organizováním a zajišťováním asistence. Pak se také stávalo, že mí bývalí partneři to netolerovali a nechápali, že nemám čas a nemůžu jako běžná holka odjet bez toho, abych to neplánovala. Ale jinak na tom vidím samá pozitiva, je to můj koníček.“ 

Sdružení by postupně chtělo rozšířit nabídku aktivit a získávat peníze ze státních dotací a z grantů. Rádo by zřídilo centrum, kde by se vozíčkáři mohli stýkat a předávat své zkušenosti s novými lidmi, který skončí na vozíku. 

„Úplně se mi změnil žebříček hodnot. Ve chvíli, kdy je člověk zdravý, nevidí problémy okolo sebe. A ve chvíli, kdy jsem začala pracovat s vozíčkáři, jsem si uvědomila, jak je strašně cenné, že si sama dojdu na záchod a můžu jet na dovolenou a neřešit pomoc. Člověk si začne víc vážit sám sebe i svého okolí,“ uzavřela Kadečková.