Irové hlasovali o rozpočtovém paktu, výsledek se čeká v pátek

Dublin - Irové dnes v referendu rozhodovali o tom, zda má jejich země ratifikovat fiskální smlouvu Evropské unie. Pakt, jenž signatářským zemím ukládá přísná rozpočtová pravidla, má podle průzkumů mezi irskými občany podporu. O tom svědčí i kurzy, které na výsledek refrenda vypsaly sázkové kanceláře. Dohodu o vyrovnaných rozpočtech tři státy EU ratifikovaly, ostatní to mají udělat do konce roku. K podpisu se nepřipojilo jen Česko a Velká Británie. Zelený ostrov se ale jako jediný spolehl na všelidové hlasování, jehož výsledky mají být oznámeny nejdříve v pátek odpoledne.

Hlasovací místnosti se v Irsku uzavřely ve 23:00 SELČ. Sčítání hlasů ale začne až v pátek dopoledne. Podle průzkumů irských médií nebyla účast příliš velká a pohybovala se kolem 50 procent.

Průzkumy ukazují, že většina Irů dohodě o rozpočtové disciplíně nerozumí nebo ji chápe jen velmi málo. I proto vyšli politici do ulic, aby přesvědčili občany, jak moc je pro ně fiskální smlouva důležitá. „Hlavní slogan je stabilita. Chceme stabilitu v eurozóně, stabilitu naší ekonomiky, chceme růst a chceme tu zahraniční investory,“ řekl Seán Kenny, poslanec irského parlamentu.

Stoupenci paktu měli v posledních průzkumech před plebiscitem náskok dvou až tří procentních bodů. Vládní kampaň ve prospěch paktu varovala před nevyplácením mezd, prázdnými bankomaty a zastavením domácích investic, pokud bude fiskální smlouva odmítnuta.

Pokud by Irové smlouvu opravdu odmítli, přišla by země o možnost čerpání z trvalého záchranného fondu eurozóny poté, co v roce 2013 vyprší současný balík úvěrové pomoci. Irský premiér Enda Kenny proto v televizi vyzval občany, aby hlasovali ve prospěch paktu. Pakt podporují velké vládní i opoziční strany.

Odpůrci paktu: Úsporná opatření nefungují

Kampaň proti smlouvě vedl především předseda nacionalistické strany Sinn Féin Gerry Adams. „Buďte rozumní. Připojte se k milionům lidí v celé Evropě, kteří žádají konec úsporných opatření. Ve čtvrtek hlasujte 'Ne',“ prohlásil Adams. I díky svému postoji k fiskálnímu paktu Sinn Féin v posledních týdnech rostla podpora a je už druhou nejpopulárnější stranou v Irsku.

Proti smlouvě brojí i Declan Ganley z hnutí Libertas. S Václavem Klausem kdysi bojoval i proti té Lisabonské. Multimilionář říká, že euro je sice jediný smysluplný symbol Evropy, fiskální smlouva mu ale podle něj nepomůže. „Je dělaná pro Bild Zeitung a jeho čtenáře, aby Angela Merkelová mohla říct, že dělá něco pro to, aby se Řekové už začali pořádně chovat,“ říká Declan Ganley.

Tomáš Weiss, Katedra západoevropských studií FSV UK:

„Pokud by Irsko tu smlouvu neratifikovalo, tak nedosáhne na prostředky z Evropského stabilizačního mechanismu. Irská ekonomika, respektive irské státní finance, poté, co Irsko muselo sanovat svoje tři největší banky, na tom není vůbec dobře a každý takový zdroj peněz je důležitý. Právě kvůli tomu, že irský státní rozpočet má vysoký dluh, se peníze na finančních trzích získávají poměrně těžko.“

Irové se bojí, že skončí v jednom pytli s Řeckem

Německá kancléřka i celá unie u Irů ztrácejí body. Jejich život kvůli škrtům a obřím půjčkám není nejrůžovější. Zastánci smlouvy teď slibují lepší kartu. Přijetí paktu prý přinese stabilitu. Podle odpůrců to ale bude jen další utahování opasků a nová hůl, kterou je vláda přetáhne. V referendu jde teď o to, jestli vyhraje vztek, nebo strach.

„Je tu velký strach, že nás hodí do stejného pytle s Řeckem. Tady to není tak zlé, ale je tu strach z chudoby, která zasáhla obyčejné lidi v Řecku,“ říká politoložka Gail McElroyová. Průzkumy ukazují, že by smlouva měla projít. Ukazují ale taky, že třetina voličů se dosud nerozhodla. 

Sázkové kanceláře ale vidí výsledek jasně. „Všechny sázky ukazují, že panuje velké přesvědčení, že voliči řeknou fiskální smlouvě ANO,“ konstatoval mluvčí sázkové sítě Landbrokes Hayley O'Connor.

Eura
Zdroj: ISIFA/ Rex Features

Irské „ne“ v referendu již dvakrát zkomplikovalo chod EU 

Irové již v referendech zkomplikovali ratifikaci dvou základních smluv EU. Naposledy odmítli v červnu 2008 Lisabonskou smlouvu, jejímž cílem je zefektivnění fungování unie, ale i možnost jejího dalšího rozšíření (předchozí Niceská smlouva předpokládá jen 27 členů). Smlouvu schválili až v opakovaném referendu v říjnu 2009 poté, co jim EU slíbila záruky stran zachování eurokomisaře pro každou členskou zemi, daňovou autonomii, vojenskou neutralitu či nezpochybňování irského zákazu potratů.  

Až napodruhé schválili Irové také Niceskou smlouvu o EU, která byla nutná pro rozšíření unie o deset zemí, včetně Česka. Jednou z příčin byla i slabá kampaň, která nedokázala rozptýlit obavy z chystaného maxirozšíření EU.

Enda Kenny, irský premiér:

„Žádám vás, abyste ve čtvrtek hlasováním 'Ano' a dále přispěli svým dílem. Ano stabilitě. Ano investicím. Ano zotavení. Ano fungujícímu Irsku.“

Reportáž Evy Hrnčířové (zdroj: ČT24)

Negativně se k základní unijní smlouvě vyjádřili také Francouzi a Nizozemci, kteří tak v létě 2005 pohřbili evropskou ústavu. Irové se k této smlouvě vyjádřit ani nestihli, neboť EU ratifikaci zmrazila a vytvořila reformní smlouvu novou - Lisabonskou, která ale zachovala mnohé části z euroústavy.  

Výjimky ze smlouvy, například ze společné měny či obrany, si negativním výsledkem v referendu vymohli Dánové, kteří v červnu 1992 těsně (50,7 procenta hlasů) odmítli Maastrichtskou smlouvu o hospodářské, měnové a politické unii. Tento základní unijní dokument přijali až v květnu 1993. Nesouhlas vyjádřili v referendu Dánové i v září 2000, kdy se vyslovili 53 procenty proti přijetí eura. „Ne“ řekli společné evropské měně i Švédové (56 procent hlasů v září 2003).

Euro
Zdroj: ČT24/ISIFA/Science Photo Library

Kvůli referendu nejsou v EU Norové ani Švýcaři

Ze současných 27 členů EU 14 zemí pořádalo před vstupem do unie referendum o vstupu. V nich se hlas lidu vždy vyslovil kladně, včetně Irska v květnu 1972 (82,5 procenta). Naopak tomu bylo v případě Norska, které dvakrát (v roce 1972 a 1994) ratifikaci přistoupení k EU odmítlo. Zahájit jednání o vstupu do EU odmítli v březnu 2001 Švýcaři (76,7 procenta). Výjimečné bylo referendum z února 1982, kdy si obyvatelé Grónska odhlasovali vystoupení z Evropských společenství (dnes EU), kam vstoupili jako součást Dánska v roce 1973.  

Česká republika pořádala plebiscit k unijním otázkám pouze jednou, v červnu 2003 o přistoupení k EU. Pro hlasovalo 77,33 procenta zúčastněných, k volbám přišlo 55,2 procenta lidí.

Pakt stability začne platit od ledna příštího roku

Pakt rozpočtové disciplíny vznikl v reakci na dluhovou krizi v eurozóně. Ačkoli má eurozóna pravidel na společnou měnu dost, řada zemí je od samého zrodu eura nedodržuje. Podle nového paktu, podepsaného letos 2. března 25 členy EU (vyjma Česka a Británie), mají země do své legislativy zakotvit pravidlo, aby jejich rozpočtový deficit byl maximálně 0,5 procenta HDP.

Soudní dvůr EU bude dohlížet na to, zda země toto pravidlo zakotvily ve svém právu, a může udělit pokutu až 0,1 procenta HDP. Německo navrhovalo, aby soud měl pravomoc i ve věcech porušování rozpočtů, což ovšem neprošlo. Pakt by měl vstoupit v platnost 1. ledna 2013, pokud ho do té doby ratifikuje nejméně 12 ze 17 států eurozóny. Irsko o něm pořádá referendum, ostatní ho schvalují jen v parlamentech.

Vydáno pod