Ustojí Španělsko problémy s Bankií, nebo se vydá irskou cestou?

Madrid/Amsterodam/Brusel - Média a analytici spekulují o tom, jaké důsledky mohou přinést současné problémy Bankie pro Španělsko - a pro Evropu. Zatímco někteří tvrdí, že španělská vláda nebude potřebovat mezinárodní pomoc, jiní nacházejí paralely mezi současnou situací a dřívějšími problémy Japonska či Irska. Už i Evropská komise dala najevo, že chce vědět, jaké má Španělsko plány se znárodněným finančním ústavem Bankia a jakým způsobem hodlá zajistit jeho rekapitalizaci. Teprve pak se rozhodne, zda a jak mu pomůže. Mezitím v tisku vyšlo najevo, že bývalý člen vedení Bankie má dostat vysoké odchodné.

Zdroj: ISIFA/Getty Images Autor: Denis Doyle

Bankovní krize ve Španělsku výrazně zhoršuje dluhovou krizi, s kterou už více než dva roky zápasí eurozóna. Na trzích se spekuluje, že Španělsko by mohlo být dalším kandidátem na zahraniční pomoc, o kterou už požádaly tři členské země z celkových 17. Názory na to, zda je, či není pomoc Španělsku na pořadu dne, se různí.

„Řecko bylo ojedinělým případem. Španělská ekonomika je moc velká na to, aby jí pomohl soukromý sektor,“ poznamenal k případné pomoci Španělsku ředitel Ústavu pro mezinárodní finance (IIF) Charles Dallara, jehož cituje nizozemský list Het Financieele Dagblad. Restrukturalizace španělského dluhu podle něj není ani žádoucí, ani průchodná a není ani potřeba.

Může následovat japonská, nebo irská cesta?

Ne všichni jsou ale tak optimističtí, co se týče Španělska. Přestože tamní vláda celou Evropu ujišťuje, že dokáže zajistit pomoc pro Bankii ve výši více než dvaceti miliard eur sama, komentátoři i finanční trhy jsou raději obezřetní. Například rakouský Der Standard upozornil, že strategie, při níž banka i vlády zastírají skutečnou velikost ztrát, se může vymstít. Salámová taktika podle listu důvěru nevytváří. Vláda by měla najít odvahu k řešení – to znamená přiznat všechny ztráty.

V opačném případě by se mohl opakovat „japonský scénář“ – Japonsko potřebovalo k rekapitalizaci svých „zombie“ bank deset let a váhavost s reformami po boomu na trhu s nemovitostmi přinesla dvě ztracená desetiletí.

„Inspiraci“ je ale možné najít i jinde – jak napsal Financial Times, vláda premiéra Rajoye je na nejlepší cestě následovat Irsko, jehož vláda před pár lety na sebe také ochotně přebírala dluhy soukromých bank.

Španělský premiér Mariano Rajoy
Zdroj: ISIFA/EPA
Autor: Emilio Naranjo

Evropská komise: Zvážíme, zda situace vyžaduje pomoc z veřejných zdrojů

„V první řadě je potřeba, aby nám španělská vláda řekla, jak chce Bankii restrukturalizovat. Jaké zvažuje možnosti,“ řekl mluvčí Evropské komise Amadeu Altafaj. „My pak ty plány prostudujeme a uvidíme, zda vyhovují požadavkům na veřejnou pomoc,“ dodal.

Bankia je teď v epicentru problémů, s nimiž se potýká španělský bankovní sektor. Vláda se už dříve rozhodla, že ústav zestátní a zajistí jeho rekapitalizaci. Zatím ale není jasné, jak přesně to chce udělat. Představu sice měla, návrh ale není v souladu s možnostmi Evropské centrální banky (ECB).

Mario Draghi
Zdroj: ISIFA/Sipa Press
Autor: MISTRULLI LUIGI

Draghi: K rekapitalizaci bank je potřeba důvěryhodný mechanismus

V Evropském parlamentu mezitím prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi upozornil, že eurozóna potřebuje důvěryhodný mechanismus, aby mohla rekapitalizovat banky a zpřísnit nad nimi dohled. Jedině tak je podle něj možné vypořádat se s hospodářskými problémy, kterým teď eurozóna čelí. Klíčové je podle šéfa ECB najít způsob, jak zajistit, že se krize nebude dál šířit.

„Vypořádat se s těmito problémy přesvědčivým způsobem je i předpokladem k tomu, aby byla úspěšná ta opatření, která mají zajistit odolnější finanční systém, schopný nabídnout finanční služby, jež jsou nezbytné pro podporu ekonomické aktivity,“ řekl Draghi. Nebezpečnou novou fázi v dosavadním vývoji dluhové krize podle šéfa ECB odstartovaly právě obavy o Španělsko.

Eura
Zdroj: ISIFA/SME
Autor: Vladimír Šimíček

Skandál: Člen managementu Bankie má dostat zlatý padák

Britský list The Independent dnes informoval, že bývalý finanční ředitel Bankie Aurelio Izquierdo dostane odchodné 14 milionů eur (asi 359 milionů korun), přestože banka žádá vládu o zhruba 19 miliard eur (asi 487,5 miliardy korun) na rekapitalizaci. Zpráva ve Španělsku vyvolala odpor u činitelů po obou stranách politického spektra.

„To je ostudné, je to urážka. Je to naprosto nepřijatelné,“ reagoval na zprávu člen parlamentu Joán Tardá a management Bankie vzápětí nazval skutečnou mafií. Podle mluvčího Lidové strany Rafaela Hernánda je taková částka v dané situaci nemorální. Izquierdo by měl peníze obdržet už někdy během léta.