Nečas: ČNB plní svou úlohu dobře, není důvod cokoliv měnit

Brusel - Evropská komise představila nový návrh bankovní regulace. Má přispět k tomu, aby daňoví poplatníci nemuseli zachraňovat problémové banky, jejichž ztráty by měli nést hlavně akcionáři a věřitelé. Státy unie by schválením návrhu vlastně udělaly krok směrem k bankovní unii. Český premiér Petr Nečas (ODS) v reakci na plány Bruselu zdůraznil, že český bankovní sektor je zdravý a žádnou další regulaci nepotřebuje. Vláda je podle něj spokojená s kvalitním dozorem České národní banky, který by se neměl „rozpliznout“ do nějaké celoevropské formy regulace. Silná pozice ČNB je podle něj důležitá i proto, že klíčové české finanční domy jsou v zahraničních rukou.

Premiér po jednání vlády upozornil, že český bankovní sektor nevyužívá žádné podpůrné subvence. Právě naopak - klíčové české banky, které jsou dcerami zahraničních matek, velmi významným způsobem přispívají k pozitivnímu hospodářskému výsledku svých mateřských bankovních skupin.

„My jsme velmi spokojeni s bankovním dozorem České národní banky a nevidíme důvod, proč by se v této věci mělo něco měnit. Jsme přesvědčeni, že velmi kvalitní bankovní dozor České národní banky by se neměl rozpliznout do nějakého celoevropského dozoru, který by si možná méně všímal toho, co se děje v dcerách zahraničních bank,“ řekl premiér. Zároveň připomněl, že „95 procent celého bankovního trhu v České republice je fakticky v zahraničních rukou. Z tohoto pohledu je pro nás nesmírně důležitá pevná pozice České národní banky.“

Brusel chce víc pravomocí pro regulátory

Brusel chce změnit postup při řešení potíží krachujících bank v eurozóně. Chce, aby regulátoři dostali větší pravomoci a ke krytí ztrát problémových ústavů mohli víc tlačit i na jejich věřitele. Návrhy, o kterých nyní budou jednat země unie a europoslanci, otevírají prostor k bankovní unii. 

České ministerstvo financí upozornilo, že návrh může být ještě výrazně modifikován, proto je předčasné diskutovat o jednotlivých konkrétních ustanoveních. Česká bankovní asociace se k myšlence vytváření dalšího „záchranného fondu“ staví skepticky. „Stala by se z toho další nákladová položka pro banky a zátěž pro klienty, což by mohlo jít proti zájmům ekonomického oživení,“ uvedl výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.

Video Reportáž Evy Hrnčířové a Zuzany Luňákové
video

Reportáž Evy Hrnčířové a Zuzany Luňákové

Bankovní unie má pomoci v krizi

O bankovní unii se v posledních týdnech v EU hovoří v souvislosti s pokračující krizí a problémy eurozóny. Kvůli přežití eura tuto myšlenku podporuje i Evropská centrální banka či Mezinárodní měnový fond (MMF). Kvůli financování krizových situací v bankovním sektoru bude podle návrhů každý členský stát muset mít záchranný bankovní fond. Do něj by měly přispívat banky podle svých finančních závazků a rizikového profilu. Materiály komise hovoří o příspěvku ve výši nejméně jednoho procenta z vkladů, a to po dobu deseti let. 

„Dnešní návrh je důležitým krokem směrem k bankovní unii v EU, na základě něho bude bankovní sektor zodpovědnější,“ prohlásil šéf EK José Barroso. Cílem návrhů je i to, aby do záchrany bank nebyly zapojeny peníze daňových poplatníků, jako tomu bylo v reakci na finanční krizi. Na krytí ztrát by se tak měli více podílet akcionáři a věřitelé banky.

Navrhovaný systém by měl fungovat v několika stupních. V první fázi by si banka měla udělat plán prevence rizik. Pokud by se dostala do potíží, mohly by ji úřady donutit, aby ho začala uplatňovat. S tím by souvisela restrukturalizace dluhu, výměna vedení i další kroky. V poslední fázi by se v případě, že půjde o banku, která by nebyla solventní, mohla použít sada různých nástrojů k řešení situace. Jde třeba o prodej aktivit i bez souhlasu akcionářů či převedení banky či části jejích aktiv na nějakou veřejnou instituci.

Michel Barnier, eurokomisař pro vnitřní trh:

„Finanční krize stála daňové poplatníky hodně peněz. Veřejné orgány musíme vybavit tak, aby mohly v případě další bankovní krize přiměřeně konat. V opačném případě to budou opět občané, kteří budou muset zaplatit účet, a zachráněné banky budou fungovat jako předtím, neboť budou vědět, že se jim pomoc opět poskytne.“


Podle odhadů MMF se ztráty spojené s krizí evropských bank mezi roky 2007 a 2010 blíží bilionu eur, tedy osmi procentům HDP EU. Mezi říjnem 2008 a říjnem 2011 EK schválila státní pomoc pro finanční instituce ve výši 4,5 bilionu eur.