Brusel – Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos jednoznačně odmítl spekulace o tom, že vláda v Madridu se chystá požádat o finanční pomoc pro svůj bankovní sektor. Ten nyní potřebuje miliardy eur k tomu, aby se znovu postavil na nohy. Žádné rozhodnutí v této věci nebude učiněno, dokud neskončí audit problematických bank, který by měl být hotov koncem června. Informoval o tom server BBC.
O pomoc pro banky jsem nežádal, bránil se v Bruselu španělský ministr
Podle Guindose by měl být příští týden dokončen audit španělských bank prováděný Mezinárodním měnovým fondem, analýzy nezávislých společností budou následovat přibližně o dva týdny později. „V žádném případě jsem dnes nekonzultoval jakýkoli zásah ve španělském bankovním sektoru,“ řekl ministr novinářům během jednání v Bruselu. Na dotaz, zda se Španělsko připravuje požádat Evropskou unii o pomoc, odpověděl: „Nepřipravujeme nic, máme podrobný plán.“
Na jeho vyjádření ráno reagovaly akcie klíčových španělských firem na madridské burze růstem přibližně o 3 procenta. Pochybnosti o tom, že španělské banky nebudou nakonec schopny vyhnout se finanční pomoci, tzv. bailoutu, ale zůstávají. Země nyní hledá více než 80 miliard eur, aby posílila kapitál svých bank.
Cristobal Montoro oznámil výsledky hospodaření Španělska.
Daňoví poplatníci by neměli zachraňovat zkrachovalé banky, chce EK
V úterý si navíc španělský ministr financí Cristóbal Montoro postěžoval, že finanční trhy byly pro jeho zemi „v podstatě uzavřené“, čímž jen rozdmýchal obavy, že Španělsko bude donuceno připojit se k Řecku, Portugalsku a Irsku a využít prostředky z Evropského fondu finanční stability. Okamžik pravdy pro Španělsko nastane ve čtvrtek, kdy se bude snažit v aukci prodat dluhopisy až za dvě miliardy eur.
Evropský komisař Michel Barnier nicméně potvrdil, že sedmadvacítka se chystá přijmout další opatření ohledně regulace bank: „Musíme vybavit veřejné orgány tak, aby se dokázaly adekvátně vypořádat s budoucími bankovními krizemi,“ řekl. Cílem Evropské komise je vytvořit takový mechanismus, v němž nebudou muset daňoví poplatníci z veřejných prostředků zachraňovat padlé banky. Ztráty by měli nést spíše jejich akcionáři a věřitelé.
Nová legislativa ale nevejde v platnost pravděpodobně dřív než v roce 2014. V žádném případě tak neochrání evropské daňové poplatníky před krachy bank v nejbližší budoucnosti, pokud k nějakým dojde. „Ten návrh, o kterém dnes mluvíme, může být užitečný v budoucnu, ale neřeší současné problémy, kterým dnes čelíme,“ konstatovala Sharon Bowles, předsedkyně ekonomického a finančního výboru Evropského parlamentu.