Poslanci schválili zavedení energetických štítků pro budovy

Praha - Budovy v tuzemsku nejspíš budou muset být v budoucnu označeny energetickými štítky, podobně jako je tomu nyní u elektrospotřebičů. Předpokládá to vládní novela zákona o hospodaření energií, kterou schválili poslanci. Takzvané průkazy energetické náročnosti mají sloužit jako informace pro kupující či nájemce, kteří podle nich zjistí provozní náklady na energie. Norma, jež nyní míří do Senátu, má vést k nižší spotřebě energií a snížení výdajů za energie.

Na vlastníky rodinných a rekreačních domů by se podle schváleného pozměňovacího návrhu hospodářského výboru neměla vztahovat povinnost nechat při jejich výstavbě a rekonstrukci vypracovat studii, zda je možné zajistit alternativní zásobování energií. Nemuseli by ani nechávat zpracovat posudek, který by doporučil postup ke snížení energetické náročnosti budovy při její rekonstrukci.

Pozměňovací návrh řeší i případ, že vlastník bytu nedostane energetický průkaz. Potom by ho mohl nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepla za poslední tři roky. Dokumenty by při prodeji nebo pronájmu bytu nahradily energetický štítek.

Experti zavedení energetických štítků většinou vítají. „Ani odborník není schopen rychle rozeznat, jak je budova postavená. Pokud nemáte v ruce detailní informace, tak to nerozeznáte. Řádově možná ano, ale podrobně ne,“ uvedl předseda správní rady SEVEn Jaroslav Maroušek. Zároveň soudí, že opatřování budov štítky se do výsledné ceny nemovitostí nijak zásadně nepromítne. Cena štítku se podle Marouška bude odvíjet od velikosti stavby. Například u bytových domů může vyjít na tisíc až dva tisíce na byt. „Myslím si, že se to úplně ztratí,“ podotkl Maroušek.

Rozhovor s Jaroslavem Matouškem (zdroj: ČT24)

Rozvoj bydlení by mohl být financován z evropského projektu JESSICA

Sněmovna také posvětila novelu, podle které by Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) mohl v budoucnu čerpat peníze z evropského projektu na rozvoj měst JESSICA. Projekt na podporu rozvoje městských oblastí poskytuje dlouhodobé úvěry, záruky a investiční kapitál.

Podmínky půjček i záruk prostřednictvím programu Jessica jsou podle tvůrců novely výhodnější než běžné tržní nabídky. Příjemci mají například nižší úrokové sazby nebo delší doby splatnosti. Na druhé straně musí jejich investiční záměry zapadat do vymezených oblastí veřejného zájmu, které jsou předmětem podpory programu Jessica.

Fond by měl pokračovat ve financování oprav panelových domů. Nově už by však neposkytoval nenávratné dotace k úrokovým sazbám, ale nabízel by nízkoúročené úvěry s možností rozložení splácení až na 30 let.

V připravovaném znění programu Panel 2013+ fond navrhuje poskytnout úvěr až do 90 procent uznatelných nákladů, zatímco dotace byly většinou do 30 procent nákladů a příjemce podpory musel zbytek dofinancovat z vlastních zdrojů. „Ten poměr je u nízkoúročených úvěrů opačný, a to je další výhoda, kterou pro vlastníky bytových domů připravujeme,“ vysvětlil podmínky budoucího programu ředitel fondu Jiří Koliba.

Novela zákona proto rozšiřuje účel fondu bydlení z podpory rozvoje bydlení nově o udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů. Mění se také dosavadní ustanovení, že fond hospodaří pouze s majetkem státu. Nově by mohl hospodařit s vlastním i cizím majetkem, tedy i s penězi z Evropské unie.