Nový Temelín: Hypotetická elektrárna, na kterou zatím nejsou peníze

České Budějovice - Sportovní hala v Českých Budějovicích hostí oficiální veřejné posuzování posudku a dokumentace dostavby Jaderné elektrárny Temelín (JETE). Aktivně se ho účastní i čeští ekologičtí aktivisté. Sjeli se sem i kritici jaderné energie z Rakouska a Německa a pozvání přijal i rakouský ministr životního prostředí. Účastníky veřejného projednávání vlivu dostavby Temelína hned ráno vítaly transparenty s protijadernými hesly české, rakouské a německé nevládní organizace. Námitek proti dostavbě Temelína jsou tisíce a celá schůze se tak protáhne zřejmě až do noci. Ekologům a občanským sdružení vadí zejména fakt, že se mluví o hypotetické elektrárně. „Chceme, aby byly posouzeny reálné dopady plánované jaderné elektrárny na žživotní prostředí, ale zatím se tak nestalo,“ tvrdí jeden z aktivistů.

V úvodu českobudějovické diskuse vystoupila manažerka bezpečnosti společnosti ČEZ Iva Kubáňová. Účastníky diskuse se snažila přesvědčit, že jak zvolená lokalita, tak technologie jsou zcela bezpečné. „Proč Temelín? Lokalita je osvědčená, bezpečná,“ zdůraznila Kubáňová s tím, že v minulosti už byla výstavba dvou dalších bloků v Temelíně připravována. „Vybrali jsme si cestu tlakovodních reaktorů, které známe a umíme je bezpečně provozovat,“ dodala.

Rakouská vláda je ale jiného názoru. Ten na veřejném jednání v Českých Budějovicích představil rakouský ministr životního prostředí Nikolaus Belakovich. Vzpomněl například na jaderné havárie v Černobylu a ve Fukušimě. Jaderná energie podle něj také nemá pozitivní vliv na klima ani emise oxidu uhličitého. „Také musím říct, že tak přenášíme naše problémy na budoucí generace, protože na celém světě neexistuje jediné konečné úložiště radioaktivního odpadu,“ zdůraznil ministr. Zástupci rakouské a německé strany mimo jiné žádali, aby v Rakousku a Německu proběhla znovu oficiální projednávání, ačkoli ta nezávazná se už ve Vídni a Pasově konala. Zájem veřejnosti o ně byl ale mizivý.

Rakouský ministr životního prostředí Nikolaus Belakovich
Rakouský ministr životního prostředí Nikolaus Belakovich

Nikolaus Belakovich, rakouský ministr životního prostředí

„Země s takovou technologií, jako je Japonsko, nedokázala zabránit katastrofě. To je důkazem, že jaderná energie není bezpečná. Nikdo na světě se nedokáže stoprocentně zaručit za bezpečnost. Jaderná energetika není udržitelným zdrojem energie a nelze ji do budoucna využívat.“


„Ve světě už se velmi často akceptuje to, že normální provoz jaderných elektráren prakticky žádné dopady na životní prostředí nemá. Jiná je otázka prevence nehod a havárií, protože pouze tam se skrývá nějaký možný dopad na zdraví a životy lidí a také na jejich majetek,“ reagovala v rozhovoru pro ČT24 předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Diskuse ve Sportovní hale v Českých Budějovicích se účastní asi stovka lidí. Akci provázejí zvýšená bezpečnostní opatření. Některá se setkala s ostrou kritikou. Němečtí účastníci například kritizovali to, že si nemohou do sálu, kde jednání probíhá, přínést vodu.

Projednávání dostavby Temelína doprovázely protesty ekologů

Před Sportovní halou v Českých Budějovicích, kde diskuse probíhá, organizace angažující se proti dostavbě Temelína uspořádaly poklidný happening. Ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský počítá s tím, že se odpor bude s možným zahájením stavby stupňovat, i když asi nebude mít formu protestů jako při budování prvních dvou bloků.

Aktivisté protestují před Sportovní halou v Českých Budějovicích.
Aktivisté protestují před Sportovní halou v Českých Budějovicích.

„Chceme, aby byly posouzeny reálné dopady plánované jaderné elektrárny na životní prostředí, ale zatím se tak nestalo,“ prohlásil Edvard Sequens ze sdružení Calla. „Například není vůbec vyhodnoceno, co se bude dělat s vyhořelým jaderným palivem, nejsou tam uvedeny konkrétní typy reaktorů a navíc se tam nikde nedočtete, jaké bude mít výhody, že se postaví v Temelíně nové dva bloky,“ doplnila Monika Machová Wittingerová ze sdružení Jihočeské matky.

Ministerstvo životního prostředí by mělo podle Sequense v závěru procesu vydat ke stavbě nesouhlasné stanovisko. Zpracovatel dokumentace, kterého platil ČEZ, ale také zpracovatel posudku vybraný ministerstvem ignorovali závěry ze zjišťovacího řízení, které ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2009.

Ředitel výstavby jaderných elektráren ČEZ Petr Závodský dokumentaci brání. „Dokumentace kompletní je. Popisujeme všechny tři typy reaktorů, které jsou dneska ve veřejné soutěži,“ zdůraznil. Vybudování úložiště pro vyhořelé palivo je pak podle něj plně v kompetenci státu. Za pravdu Závodskému dává i energetický konzultant společnosti ENA Jiří Gavor. „Já si skutečně myslím, že reaktory nebudou žádným problémem,“ uvedl.

Jaderná elektrárna Temelín
Jaderná elektrárna Temelín
Více fotek
  • Jaderná elektrárna Temelín zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3523/352297.jpg
  • Jaderná elektrárna Temelín zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3519/351819.jpg
  • Jaderná elektrárna Temelín zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3348/334761.jpg
  • Jaderná elektrárna Temelín zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3348/334756.jpg

A o co vlastně ekologům jde? Co jim vadí?

Své připomínky odevzdali ekologové a další občanská sdružení ministerstvu životního prostředí (MŽP) už v dubnu. Posudek MŽP podle nich dostatečně neřeší otázky jaderného odpadu či havárie, nevěnuje se prý ani samotné potřebnosti reaktorů. Navíc sdružení prý nedostala dostatečně dlouhou dobu na to, aby materiály dostatečně prostudovala.

Při hodnocení vlivů výstavby nových bloků jsou podle ekologů a občanských sdružení ignorovány požadavky MŽP z roku 2009. Za tímto prohlášením stojí zejména občanské sdružení Calla, Jihočeské matky, Občanská iniciativa pro ochranu žživotního prostředí a organizace V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín. Poukazují na to, že jak zpracovatel dokumentace placený společností ČEZ, tak zpracovatel posudku vybraný MŽP při své práci ignorovali závěry zjišťovacího řízení ministerstva z dubna 2009.

A jaké jsou ty nejzásadnější připomínky?

Jelikož zatím není rozhodnuto o technologii elektrárny, neexistuje tudíž vyhodnocení vlivu dopadů konkrétních uvažovaných typů reaktorů na životní prostředí a veřejné zdraví, je navíc hodnocena jen hypotetická elektrárna.

Chybí analýza důsledků těžké havárie s únikem radiace mimo kontejnment. Podobně je to s vyhořelým palivem – nikdo nepředložil, jak naložit s vyhořelým palivem.

ČEZ předložil jedinou variantu – stavba 3. a 4. reaktoru v Temelíně. Chybí zdůvodnění potřeby záměru. Podle ekologů záměr bude sloužit pro posílení exportní pozice ČEZu, nikoliv pro zabezpečení energetických potřeb České republiky.

Edvard Sequens ze sdružení Calla: „Chceme, aby byly posouzeny reálné dopady plánované jaderné elektrárny na žživotní prostředí, ale zatím se tak nestalo.“


Sdružení podle Sequense neměla na formulaci svých výhrad příliš času. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) jim nevyšel vstříc v prodloužení termínu na zaslání připomínek. Podle MŽP by měl proces EIA skončit stanoviskem v druhé polovině roku. Sequens však předpokládá, že se posuzování vlivu dostavby protáhne kvůli mezistátnímu hodnocení.     

Účelem procesu EIA je zjistit, popsat a vyhodnotit předpokládané vlivy záměru na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech souvislostech, a získat tak odborný podklad pro vydání navazujících povolujících rozhodnutí.

Historie jaderné elektrárny Temelín
Historie jaderné elektrárny Temelín

Jasno není ani ve financování dostavby

Výtky směřující na Temelín nejsou jen otázkou bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Odborníci i aktivisté poukazují také na to, že doposud není jasno ve financování stavby. „Rizika dostavby Temelína jsou v tom, zda jsme ho tady schopni mít za reálné peníze a v reálném čase. Všem třem nabízejícím chybí kvalifikované profese. To si myslím, že je mnohem zásadnější problém než všechny formální projevy, které v Českých Budějovicích v hale dnes běží,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 tajemník Nezávislé energetické komise Hynek Beran.

„Já si myslím, že se Temelín nedostaví, protože na něj ČEZ nesežene peníze. ČEZ je v tuto chvíli sám nemá a podle zkušeností z Británie se ukazuje, že banky do toho peníze vkládat nechtějí,“ dodal vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

ČEZ na výstavbu Temelína nemá

Tvrdí studie, o níž informoval ekologický server Ekolist.cz 

Studie Temelinomics - analytik Ivan Kotev ze společnosti Candole Partners:

ČEZ si výstavbu Temelína nemůže dovolit: Ekonomické plány ČEZu na dostavbu Temelína jsou chybné. ČEZ není finančně připravený na výstavbu dvou nových reaktorů, a pokud se do výstavby pustí, bude projekt pravděpodobně prodělečný.

Cena: Candole Partners uvádějí částku 8 miliard eur (tedy zhruba 200 miliard korun), která se objevila v médiích. Tato cena ale vychází z ekonomické rozvahy, podle níž by dodavatel zařízení dodal dnes a zítra ho spustil, což není možné. Tento proces totiž běžně trvá pět až sedm let.

ČEZ navíc podle studie nebude mít na výstavbu peníze, bude si muset půjčit. Nicméně již nyní je ČEZ podle studie dotován, například tím, že stát omezuje výši škod, za něž je ČEZ v případě jaderné havárie odpovědný.

Studie Candole Partners


Stavět by se mohlo začít v roce 2016

ČEZ chce v Temelíně postavit dva elektrárenské bloky generace, rozšířit elektrické vedení do rozvodny Kočín a zvýšit kapacitu přívodu vody z čerpací stanice Hněvkovice do elektrárny. O dostavbu se ucházejí americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport. Do 2. července mají firmy předložit své nabídky a v roce 2013 by mělo být rozhodnuto o vítězi. Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína má být hotova nejpozději v roce 2025.

Ivo Hlaváč, náměstek ministra životního prostředí

„Posuzování vlivu na životní prostředí probíhá od roku 2008, kdy začalo zjišťovací řízení. Poté byla vypracována dokumentace, ta pak byla posouzena a nyní se dostáváme do posledního stádia tvorby stanoviska a to je veřejné projednání.“


Video Veronika Kabátová informuje o diskusi v Českých Budějovicích
video

Veronika Kabátová informuje o diskusi v Českých Budějovicích

„Nové bloky budou moci být v provozu až 60 let. Počítáme, že nahradí nejstarší uhelné elektrárny, které budeme muset z důvodu končící životnosti v následujících letech zavřít,“ poznamenal ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský. Po dokončení dvou nových bloků v Temelíně by měl podle propočtů ministerstva průmyslu vzrůst podíl jádra na výrobě elektrické energie v Česku nad 50 procent. V současnosti je zhruba třetinový. Další třetina elektřiny se vyrábí z uhlí, zbytek pak z dalších zdrojů včetně těch obnovitelných.

Zájemci o dostavbu navazují kontakty s českými firmami 

Zatímco aktivisté, občané i odborníci o dostavbě Temelína diskutují, zájemci o dostavbu podepisují dohody o spolupráci s potenciálními subdodavateli. Memorandum o spolupráci dnes podepsala francouzská společnost Areva s 11 českými firmami. Smlouvu s Arevou podepsaly například M Power Engineering a MSA vyrábějící průmyslové armatury, dodavatel vzduchotechnických řešení Janka Engineering či výrobce ocelových konstrukcí EGE.

„Spolupracujeme s českým průmyslem již několik desítek let. Lokalizační strategie společnosti Areva přinesla českým společnostem četné obchodní příležitosti,“ podtrhl u příležitosti podpisu dohody ředitel Arevy Stefan von Scheidt. Bonbonky pro české podniky chystají i další zájemci. Ve středu podepsalo podobné memorandum i rusko-české konsorcium MIR.1200.

Podpis dohody mezi Arevou a českými firmami
Podpis dohody mezi Arevou a českými firmami

Češi jsou pro jádro

Dostavba Temelína má u veřejnosti podporu, průzkum agentury STEM ukázal, že další rozvoj jaderné energetiky podporuje více než 60 procent Čechů.

Jedním z argumentů ve prospěch jádra je obava, že energetická závislost země by představovala bezpečnostní riziko. Obavu z tohoto rizika sdílejí více než tři čtvrtiny Čechů. Stejný podíl lidí se domnívá, že Jaderná elektrárna Temelín je moderní a srovnatelná s nejlepšími elektrárnami ve světě.


Jaderná elektrárna Temelín
Jaderná elektrárna Temelín