Řím - Německá kancléřka Merkelová, francouzský prezident Hollande a španělský premiér Rajoy míří do Říma. Sejdou se zde s italským ministerským předsedou Montim a budou projednávat ekonomické otázky. Nezahálí ani premiéři Visegrádské skupiny (V4), kteří preferují dlouhodbé řešení krize v eurozóně a ochranu jednotného trhu a konkurenceschopnosti. Zároveň si V4 neumí představit, že by měla být na blížícím se summitu EU tlačena k urychlenému návrhu na prohloubení evropské integrace.
Recept na dluhovou krizi hledají jak v Římě, tak i v Praze
Německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Hollande do Říma míří jako lídři států, které diktují, jak evropské ekonomiky provést krizí. Premiér Španělska Rajoy naopak jako zástupce země, která je na řadě s prosbou o záchranný balík pro své banky. Žádost o desítky miliard eur má oficiálně dorazit v řádu dnů. Už teď je na dobré cestě, strach z černých scénářů totiž lídry eurozóny nutí ke vstřícnosti.
„Víme, co znamenala krize pro Spojené státy a známe i její následky pro Evropu. Bankám musíme pomoci, abychom mohli čelit problémům. Proto žádost, kterou se Španělsko chystá podat, podpoříme,“ řekla Merkelová.
Aleš Michl, analytik a ekonom
„Politici se asi snaží o nějakou integraci, chtějí vytvořit bankovní unii, politickou unii, fiskální unii. Jinými slovy dát na jednu hromadu všechny peníze daňových poplatníků, a pak si je přerozdělovat. Já bych před tím ale varoval.“
„Současná pomoc je ve stylu RVHP, pomáhá se navzájem. Do dvou let půjde 81 procent ze všech půjček, co Mezinárodní měnový fond dává, do eurozóny. Do Afriky půjdou asi tři procenta, to je postavené na hlavu. Myslím si, že politici nemají šanci to zazáplatovat. Dřív nebo později budou muset jižané odejít,“ dodal Michl.
Řím
Při jednání dojde i na Řecko. To má po opakovaných volbách novou, proevropsky orientovanou vládu a řeší, jak po období bezvládí a nejistoty znovu chytit dech. Atény například chtějí věřitele přimět k odkladu termínů, ve kterých mají splnit své závazky. Trojka připustila, že o úpravě podmínek by se zatím dalo leda uvažovat. Do Řecka chce ale nejdřív vyslat své inspektory.
„Monti v několika interview zcela jasně řekl, že to dnešní setkání má připravit terén pro zasedání evropského summitu, které proběhne 29. června. Na tom je nutné schválit některá konkrétní opatření tak, aby se trhy definitivně přesvědčily o tom, že euro nepadne a zůstane platnou evropskou měnou,“ vysvětlil redaktor RAI Josef Kašpar.
GALERIE
videogallery_241032
Recept na dluhovou krizi hledali i premiéři V4
Podle premiérů zemí Visegrádské skupiny (V4) musí být řešení potíží v eurozóně dlouhodobé a nesmí narušit evropský jednotný trh a konkurenceschopnost. Napsali to dnes z Prahy v dopise pro nejvyšší zástupce evropských institucí. Zdůraznili také, že k diskusi o budoucnosti ekonomické a monetární unie musí být přizvány všechny členské země EU. Dopis je adresován prezidentovi EU Hermanu Van Rompuyovi, šéfovi Evropské komise Josému Barrosovi a předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi.
Podle českého premiéra je nepředstavitelné, aby země na setkání špiček EU měly rovnou schválit nebo přijmout nějaký politický závazek, k němuž by podkladem byly „na místě rozdané materiály nebo ty, které přijdou těsně před summitem“.
„Slovensko podporuje návrhy na vyšší míru integrace, ale ďábel je vždy skrytý v detailech. (…) Budeme sledovat každý návrh. Postavíme se k nim evropsky, ale budeme současně hledět i na vlastní zájmy. I ty jsou pro nás důležité,“ prohlásil slovenský premiér Robert Fico.
Premiéři jsou připraveni k debatě o dalších opatřeních nebo nástrojích, které půjdou za rámec krátkodobých řešení k současné dluhové krizi, která má dopad na všechny státy EU. Předsedové vlád ČR Petr Nečas, Slovenska Robert Fico, Maďarska Viktor Orbán a Polska Donald Tusk se sešli zhruba týden před dalším summitem EU.
Tisková konference předsedů zemí V4 (zdroj: ČT24)